Bíle nalíčená. Do detailu dotažená. Pavlína Holubová přišla na fašank v Ladné jako asiatka. 
A s ní skupinka stejně pečlivě „maskovaných" dětí. „Něco jsme si ušili sami, s něčím pomohla mamka… Není to jednoduché. Připravovali jsme se asi měsíc dopředu," vypráví žena.

Kápla na to.

Masopust či fašank patří v kulturních kalendářích měst a obcí na Břeclavsku k hojně vyhledávaným akcím. Zatímco si však většina lidí přijde prohlédnout rej nebo ochutnat vepřové speciality, pořadatelé a „masky" stráví přípravou týdny.

Ochutnají pálenku

Kolik práce za folklorní akcí stojí? „Dost," shodovali se Ladenští trochu neurčitě, ale vysvětlení je nasnadě. Začínali od píky. Ve vsi, která se před lety odtrhla od Břeclavi, neměli na co navázat. „Když jsme se ptali starších lidí, žádný si nepamatoval, jestli tady fašank býval. Takže jsme se jeden rok vydali do Poštorné (městská část Břeclavi – pozn. red.), kde jsme to odkoukali. Společně s kamarádem Stanislavem Maxou jsme pak kompletovali kroje," pustila se do vyprávění jedna z hlavních postav ladenského fašanku. Stanislav Holub.

Společně s vedením obce a kamarádem se každoročně vrhá do organizace, při níž týdny dopředu zajišťuje místa, na kterých se průvod zastaví, zazpívá, zatančí… A třeba také ochutná pálenku, víno nebo koláček. Co kdo dá.

Zastávek je zhruba pět, většinou u rodinných domů. „Poprvé to nachystali naše manželky a známí. Dnes už je to jinak. Lidé nám vychází vstříc, střídají se. Nikdy jsme neměli problém. Když už někdo nemohl, vzal to na sebe zase další rok. Do prvního oťukávání kandidátů se pouštíme asi měsíc předem, pak už jen ladíme detaily, jako třeba kdy přesně přijdeme," pokračuje Holub.

S kamarádem Maxou kráčel v sobotu v čele průvodu. Ten hudebně provázeli tamní mužáci. Masky si lidé připravovali „na vlastní pěst". Pravidla? Žádná. Každý šel za to, co si sám vybral. Tudíž nechyběl vodník, cikánka, kominice, voják, cikánka nebo roj včel. Desítky dalších lidí se přišly podívat. Fotili, natáčeli. Fašank je jednou z hlavních událostí společenského života v obci. Srovnání snese i s hody.

S tím souvisí i značná odpovědnost. Podaří se vše? Budou příchozí spokojení? „Nejnáročnější je asi obejít a domluvit se s lidmi. Pak už to jde. Hlavně chceme, aby se nikomu nic nestalo, vše bylo v pořádku a lidi se pobavili," doplnil Holub.

Spokojené tváře

Práci s přípravami ale v Ladné nemá jen on. Naopak. Zařizování a zajišťování všeho potřebného pro další část fašanku, vepřové hody, se odehrává v kancelářích obecního úřadu. Místostarosta Martin Vlk se od šesté hodiny ranní společně s několika dalšími muži pouští do zpracování poraženého čuníka. Než prvnímu návštěvníkovi potěší chuťové pohárky maso či jitrnice, je třeba i čtyřhodinová práce. „Chystat se ale musíme daleko dříve, vrchol je den dopředu, kdy stavíme stan," poznamenává Vlk.

Zabijačkové speciality voněly u ladenského úřadu celé dopoledne a ruce se pro ně natahovaly i po ukončení průvodu. Program trval až do nočních hodin. „Pořádání fašanku je u nás na organizaci jedna z náročnějších událostí," nezastírá místostarosta.

Odměnou jsou jemu i ostatním spokojené tváře.