Hlubina mikulovského lomu: černo a zápach

Nádherná voda na koupání? Už dávno ne. Víkendový potápěčský průzkum zatopeného vápencového lomu v Mikulově, tedy místa, které je navzdory zákazu oblíbeným místem slunění a vodních hrátek řady odvážlivců, přinesl šokující zjištění.

„Od šesti metrů níže je viditelnost už jen do deseti centimetrů. Není prakticky vůbec nic vidět. Zhruba v hloubce od osmi do devíti metrů pak leží silná vrstva kalu černého jako saze. Také je tam cítit silný zápach,“ popisovali po vynoření členové mezinárodního týmu potápěčů, který o víkendu prozkoumával hlubiny mikulovského lomu.

Nahoru na světlo vynesli ze dna i pár vápencových kamenů, které se viditelně zabarvují do černa. „Vápenec se dole rozpadá, je úplně černý. Dochází tam k nějakým chemickým procesům. Z toho vyplývá i ten velký zápach,“ přemýšlel nahlas předseda mezinárodního sdružení potápěčů Stuba Divers Miroslav Zverka.

„Není to dobré. S takovou může být za dva tři roky po vodě,“ prohlížel si nazelenalou barvu hladiny v bývalém lomu, kde jsou podle něj zcela evidentně i sinice a řasy.

Pohled až na dno

Vápenec se v lomu těžil do roku 2004. Pak začala nastupovat spodní voda, kterou těžaři odčerpávali. „Pamatuji si, jak to dotěžovali. Když pak nastoupila voda, začali jsme se sem chodit koupat. To bylo vidět až dolů na dno,“ vzpomínal Zdeněk Nešpor z Mikulova.

Jak sedm českých a slovenských potápěčů zjistilo, v nejhlubším místě ve východní části lomu má dnes voda hloubku jedenáct metrů. A teplotu pouhých deset stupňů Celsia. Vidět není vůbec nic.

„Před šesti lety byla přitom i u dna viditelnost šest sedm metrů. Ještě před čtyřmi lety tady byla krásná voda. Teď už to ale nestojí za nic,“ krčil rameny také potápěč Milan Vojta z břeclavského klubu Nautilus, který se za spřízněnými žabími muži přijel v sobotu do Mikulova podívat.

Piraně se schovaly

Stuba Divers je sdružení nadšenců z několika zemí, které baví potápění. A navíc mají znalosti například o měření viditelnosti pod hladinou nebo kontrole kalitelnosti vody. „Sledujeme, jak se voda v konkrétní lokalitě vyvíjí. Jestli je vhodná ke koupání a podobně,“ popisoval Zverka.

Mikulovský lom, kam přijeli na průzkum vůbec poprvé, jim padl do oka díky novinovému článku o vylovení piraně. Při průzkumu, při kterém zdokumentovali i faunu a flóru pod hladinou, ale na žádné nenarazili. Možná i kvůli mizerné viditelnosti. Štěstí měli jen na sumce a kapry.

„Také jsme našli nějaké boty, hodinky nebo čelenky. Prostě věci, které si nosí lidé k vodě a pak je poztrácejí. Nic jiného se na dně nenachází,“ zklamal senzacechtivé čumily potápěč Jiří Humpolík.

Všechna získaná data předá Stuba Divers podle dohody mikulovské Správě Chráněné krajinné oblasti Pálava. A také hygienické stanici.