VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Keltové po sobě zanechali cenné dědictví

Břeclavsko - /SERIÁL STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ V části střední Evropy (přesněji jihozápadní Německo, východní Francie a Švýcarsko) se během pátého století před naším letopočtem ukončil proces formování takzvané laténské kultury (podle lokality La Téne ve Švýcarsku), jejímiž nositeli byli známí historičtí Keltové. Začíná tak mladší doba železná – doba laténská.

15.5.2012
SDÍLEJ:

Směry keltské expanze z původního území vzniku laténské kulturyFoto: Podborský 1993: Pravěké dějiny Moravy

Patrně z důvodu zalidnění oblasti vzniku kultury Keltů či z touhy po bohatství a vědomí vlastní vyspělosti započalo období expanze, během níž se Keltové rozšířili téměř do celé Evropy. V díle Tita Livia, římského historika z prvního století před naším letopočtem, se k této etapě váže legenda o keltském králi Ambigatovi, jehož synovci se vydali ze své pravlasti se svými vojenskými družinami hledat nová sídla. Archeologické a také historické prameny dokumentují rychlost a rozsah této expanze. Patrně šlo o vojenské vpády, kdy podmaněné obyvatelstvo bylo následně „pokeltštěno".

Stříbrná keltská mince z Mušova – Na pískách

Keltské etnikum se dělilo na množství kmenů. Řecký zeměpisec Strabón jich ve svém díle uvádí zhruba šedesát. Keltské kmeny zároveň daly historická jména mnoha oblastem Evropy, včetně české kotliny, kde tehdy sídlil keltský kmen Bójů. Odtud měl vzniknout latinský název Boiohaemum.

Během období expanze se Podunajím směrem na východ a jihovýchod Keltové dostali až do dnešního Turecka, kde vytvořili Galatské království a zasáhli zde do mocenských poměrů a řady konfliktů. V písemných pramenech je uváděno poselstvo Keltů u Alexandra Velikého. V Řecku se postupující skupiny Keltů pokusily také vyplenit legendární delfskou věštírnu, za což jim kněží předpověděli zkázu.

Na jihu se jejich postup po překročení Alp a porážce Etrusků v Popádí zastavil až v jižní Itálii a Sicílii. Keltské výboje dokonce ohrozily tehdy ještě poměrně nevýznamný městský stát, který jen nedlouho poté ovládl středomoří a znamenal i zkázu samotných Keltů – Řím. Okolo roku 387 ho Keltové vyplenili a nedobit zůstal pouze Kapitolský vrch.

Severozápadní směr keltské expanze přivedl Kelty přes Lamanšský průliv do Velké Británie a Irska. Zde se později dostali pod vládu římského impéria, avšak díky relativní izolovanosti ostrovů zdejší laténská kultura přetrvávala a spoluutvářela raně středověký umělecký styl rozvíjený v klášterním prostředí.

Technologické inovace laténské kultury. A – Výroba keramické nádoby na rotujícím hrnčířském kruhu. B – Dvoudílný žernov na mletí obilí. C – Schéma komorové pece s roštem na výpal keramických nádob .

Expanze západním směrem přivedla Kelty do dnešní Francie a na Pyrenejský poloostrov. Také zde byli přes často heroický odpor nakonec podmaněni Římany. Při obléhání slavné pevnosti Numantia v severním Španělsku podle vyprávění písemných pramenů obležení Keltové nakonec raději soupeřili spolu na život a na smrt, než aby se dostali do římského zajetí.

Přestože byly hlavní regiony ovládané Kelty do počátku našeho letopočtu podmaněny Římany a ve střední Evropě Germány, laténská civilizace za dobu svého trvání zanechala významný kulturní odkaz.

Vyspělá technologická úroveň keltského hospodářství se v mnoha oblastech projevila i v následujícím vývoji. Kupříkladu jako první na našem území razili vlastní mincovní měnu, při výrobě keramiky používali rychle rotující hrnčířský kruh, obilí mleli na kamenných rotačních mlýncích a využívali mnoho nových druhů nástrojů. Některé jejich formy se používaly v téměř nezměněné podobě až do středověku. Používali dokonce písmo, ale to bylo podle všeho výhradní doménou keltských kněží – druidů. Kromě běžných sídlišť budovali také oppida (z latinského „ob pedes" – místo, které je nutno obejít), opevněná výšinná střediska, kde se koncentrovala lokální moc a hospodářská produkce.

Během expanze se Keltové přirozeně dostali také na území jižní Moravy. První keltští osadníci se sem pravděpodobně dostávali od západu podél Dunaje a následně proti proudu Moravy a Dyje. Počátkům vývoje laténské kultury na Břeclavsku a jejich odrazu v archeologických nálezech se budeme podrobněji věnovat v následujících pokračování.

Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

MAREK VLACH

Autor: Redakce

15.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Monika Smetanová už šest let dohlíží na volby jako členka okrskové volební komise.

Za zamčenými dveřmi? Počítání hlasů si navzájem hlídáme, říká členka komise

Miroslav Vaculík z Vřesovic obhájil s hruškovicí prvenství na koštu v olomoucké Flory.
2

Vřesovická hruškovice ovládla olomouckou Floru. Obhájila tak loňský titul

Nový skleník slibuje návrat místních rajčat

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Farmáři nejen z jihu Moravy chtějí do prodejen vrátit ovoce a zeleninu vypěstované na domácí půdě. Na pulty poputují na přelomu roku i rajčata ze skleníku u Velkých Němčic na Břeclavsku, který v nejbližších měsících dokončí. 

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

První školní tablo: představíme prvňáky ze ZŠ v Moravské Nové Vsi

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

AKTUALIZOVÁNO

Na návštěvě si dala nevědomky omamnou sušenku. Hostitelům teď hrozí vězení

Brno /ANKETA/ – Na jednotce intenzivní péče skončila třiatřicetiletá žena, kterou přátelé při návštěvě v jejich bytě pohostili domácími sušenkami. Byla v nich totiž marihuana.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení