SKÓRE ROVNOSTI: Budete dávat přednost moravským vínům, i když podraží?

Kníže Alois I. a lednická pohádková zahrada

Seriál - Lichtenštejnové na Břeclavsku. Autor: DENÍK/Jiří Hemzal

3.9.2009 09:29

Břeclavsko - Seriál Lichtenštejnové na Břeclavsku - díl 8.

Předchozí díly seriálu najdete ZDE

Kníže Alois I. Josef (1759-1805) se stal hlavou primogenitury rodu v roce 1781 ve věku dvaadvaceti let. V mládí hodně cestoval a jeho vzdělání a cesty mu poskytly základy pro modernizaci knížecího hospodářství.

Dovezl nové druhy dobytka, zavedl nové pěstitelské postupy a nechal přivézt nové druhy plodin, z části z hospodářských důvodů, z části pro okrasu svých zahrad.Velmi se zajímal o literaturu a lichtenštejnské knihovny obohatil nákupy mnoha knih, dokonce i celých knihoven.

Byl to on, kdo poprvé zpřístupnil pro veřejnost rozsáhlou sbírku obrazů ve vídeňském majorátním paláci. Za jeho panování existoval stálý orchestr a najímal si na sezónu i divadelní společnost. Kníže Alois I. také objednal od Wolfganga Amadea Mozarta Noční serenádu č. 12.

V roce 1783 se oženil s Karolinou Engelbertou Felicitas, rozenou hraběnkou Manderscheid-Blankenheim (13. listopadu 1768 Vídeň - 1. března 1831 Vídeň), jejich manželství bylo ale bezdětné.

V roce 1790 zaměstnal kníže Alois I. Josef geniálního architekta a technika Josefa Hardtmutha (1752-1816), který pro něj přestavěl takzvaný majorátní palác na Herrengasse ve Vídni, nedaleko původního rodového sídla hradu Liechtenstein jižně od Vídně postavil Husarský chrám nebo Schwarzer Turm.

Lednický zámecký park doplnil o řadu malebných staveb, jako například minaret, Janův hrad, Dianin chrám neboli Randez-vous, kde snídaní začínaly proslulé knížecí hony.

Údajnou příčinou vzniku lednického minaretu, této originální romantické stavby, byl údajně nesouhlas radních v Lednici s plánem knížete zbořit budovu radnice a postavit na jejím místě nový kostel.

Původní zámecký kostel již totiž přestal dostačovat počtu farníků. Kníže pak prý chtěl ze vzdoru vybudovat v zámeckém parku mešitu, ale nakonec postavil jen minaret, který se nadlouho stal nejvyšší islámskou stavbou mimo muslimské země.

Minaret sloužil nejen jako rozhledna, ale i pro vystavení cenných orientálních sbírek.

PAVEL JUŘÍK. Autor je historik, který se zabývá významnými šlechtickými rody