VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koušou a ničí. Na bobry si posvítí vědci

Břeclavsko - Jejich ostrý chrup dělá vrásky na čele ochráncům přírody, lesníkům i rybářům. Škody, které způsobí každoročně na Břeclavsku, se navíc počítají v milionech korun. Poslední dostupná čísla ukazují, že na jižní Moravě žije bobrů dokonce na sedm stovek.

15.1.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Árchiv

„Samozřejmě nemůžeme s úplnou jistotou říct, kolik přesně těchto vodních hlodavců na jižní Moravě žije. Ale máme několik způsobů, jak se dostat k relevantním číslům,“ vysvětlil Jaroslav Maloň z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, který právě v těchto dnech na Břeclavsku společně s dalšími vědci i dobrovolníky tyto chráněné živočichy sčítá.

Asi dvacetičlenná skupina využívá k monitoringu i moderní technologie. Například systém navigace GPS. „Nicméně důležitá data si normálně zapisujeme na obyčejný papír a následně je převedeme do elektronické podoby,“ nechal se slyšet Maloň.

A jak se postupuje při samotném sčítání bobrů? Skupina sleduje na březích vodních toků v soustavě Dyje a Moravy typické známky jejich výskytu: okousané kmeny stromů nebo nory.

„Výsledky naší práce poté předáme Agentuře ochrany přírody a krajiny. Ta je zase poskytne příslušné evropské komisi, protože Česká republika je povinná monitorovat tento druh a nahlásit vývoj jeho populace,“ poznamenal Maloň.

Bobr evropský, který ničí vzácné dřeviny a komplikuje život i vodohospodářům, patří stále mezi silně ohrožené druhy. To by se však mělo podle Maloně co nevidět změnit.

„Myslím, že tento status už neodpovídá realitě. Navíc v okolních zemích, Polsku, Rakousku nebo Německu, už sáhli k regulaci jeho počtu. V Polsku dokonce k odstřelu. Očekávám, že to nemine ani naše území,“ míní vědec.

Zastánců tohoto kroku je jen na Břeclavsku více než dost. S následky bobří aktivity si nevědí rady například v zámeckém parku v Lednici. Vodní tvor, pro něhož je typická stavba hrází, trápí mnohdy i ty, kteří si vyjdou na obyčejnou procházku.

„Narazili jsme na stromy zdevastované bobry. Nerad bych, aby na někoho vysoký strom spadl. Procházelo se tam dost lidí,“ poukázal na problém Petr Harman z Valtic, který se byl před časem projít se svými dětmi po hrázi u Kančí obory.

Bobrům nemohou přijít na jméno ani lidé ve Staré Břeclavi. Tito hlodavci tam na břehu Dyje odsoudili k pokácení několik půl století starých jabloní a také vzrostlé vrby a topoly. Někteří lidé už bojují s bobry dokonce tak, že natlučou silné hřebíky do míst, kde už zvířata strom nahlodala.

Autor: Martin Vrbas

15.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Znovu bez bodu. Břeclavští fotbalisté doma nestačili na Vrchovinu

Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Novorozená miminka Břeclavska 33. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 33. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

AKTUALIZOVÁNO

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

Znojemsko /FOTOGALERIE/ - U Bantic zemřeli v neděli dva lidé. Od pátku policie registruje na Znojemsku čtyři mrtvé a šest těžce zraněných včetně čtyř dětí.

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Do vinohradu nesmí ani noha. Zaráží hory

Jižní Morava – Na konci léta, když ve vinicích dozrávala réva, vinaři postavili horu v podobě hodové máje. To znamenalo, že do vinic nesmí nikdo vstoupit. „Hlídali je takzvaní hotaři, kteří byli ozbrojení a zloděje hroznů mohli zastřelit,“ popisuje folkloristka Markéta Lukešová tradici zarážení hory. Jen těhotné ženy si směly utrhnout střapeček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení