Lanžhotské rozděluje protipovodňová hráz

Město tam chce kopat rybník, nemá kam dát zeminu. A tak buduje hráz na kopci, za mým domem. Tak vnímá opoziční lanžhotský zastupitel Petr Uhlíř plánovaná protipovodňová opatření za městem.

„O plánovanou hráz, která je kratší než ta současná, jež vede kolem lesa od Břeclavi po říčku Kyjovku, se bude starat město Lanžhot. Lidé tam mají soukromé pozemky. A spousta z nich se záměrem nesouhlasí,“ nechal se slyšet opozičník Uhlíř, který v komunálních volbách kandidoval za komunisty.

Problém s vybudováním nové protipovodňové hráze podél toku říčky, která je známá jako Malá Caja, má i občanské sdružení Soutok Lanžhot a lesní úsek Tvrdonice. „Tento prostor nebyl nikdy dotčen vodou při záplavách. Ani rok 1997, kdy nás postihla tisíciletá voda, nebyl prostor v jihozápadní části Lanžhota zaplavený,“ napsali zástupci sdružení v dopise adresovanému Městskému úřadu Břeclav.

Problémy podle nich způsobí i těžba zemina na vybudování hráze v blízkosti mokřadů. „Vytvoří místo pro líheň komárů a dalšího obtížného hmyzu, který má negativní vliv na zdravé životní prostředí,“ ohradilo se sdružení dále v dopise. Na jeho konci dokonce zaznělo: „Existuje důvodná obava o účelnosti díla a možnosti zvýhodnění soukromých zájmů několika jedinců.“

Pomoc Břeclavi

Uhlíř navíc upozornil na to, že druhé etapa protipovodňové ochrany Lanžhota vedení města představilo jako pomoc sousední Břeclavi při povodních. „Jenže nikdo z lanžhotské radnice s břeclavskými představiteli na toto téma nemluvil,“ poznamenal Uhlíř s tím, že na to má i důkazy.

„Nevíme o tom nic. Jednali jsme pouze s Povodím Moravy, a to ohledně břeclavského obchvatu. Totiž aby silniční těleso zároveň plnilo protipovodňové účely,“ potvrdil břeclavský místostarosta Jaroslav Parolek.

Protipovodňovou ochranu Lanžhota mají zatím na stole úředníci z Břeclavi. Konkrétně odbor životného prostředí. „V prvním stádiu jsme vydali stavební povolení. Ovšem jeden z účastníků řízení se odvolal a krajský úřad shledal v projektu nějaké vady. Projektu s názvem Zprůtočnění slepého ramene Kyjovky a pravobřežní ochranná hráz podél melioračního odpadu v Lanžhotě se proto znovu jako vodoprávní úřad věnujeme,“ řekla vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice Hana Hřebačková.

Protipovodňová opatření řešili Lanžhotští podle tamního starosty Františka Hrnčíře už před čtyřmi lety. Tehdy je zastupitelé bez problémů schválili. „Projednávalo se to. Vyjadřovali se k tomu všichni odborníci, kteří měli,“ zdůraznil Hrnčíř.

Podle jeho slov město ochranu před povodněmi v těchto místech potřebuje. „Nevíme, co se může v budoucnu stát. Podle mě jsou v tom spíš osobní zájmy,“ domnívá se starosta. Svá slova, která se nachlup podobají tvrzení druhé strany barikády, však nechtěl blíže vysvětlit.

Opozičník Uhlíř zase považuje za absolutní nesmysl, aby Lanžhot platil údržbu nové protipovodňové hráze ze svých peněz. K tomu má podle něj dojít. „To je neúčelné nakládání s veřejnými prostředky,“ podotkl.

„Vadí mi to, že v severních Čechách, kde řádily povodně, nemají peníze ani na most a tady použijeme dotaci třicet milionů z Evropské unie a povodně nehrozí. To je hrozně sprosté,“ zamyslel se Uhlíř.