Ledňáčků ubývá kvůli lodím, tvrdí Jordán

„Do zámeckého parku se nastěhovala škodná. A tou je loď," napsal v Lednickém zpravodaji Jaroslav Jordán, který se parkem prochází každý den a ledňáčky rád pozoruje.

Výletní lodě se podle něj plaví příliš velkou rychlostí, proto za nimi tvoří velké vlny. Ty potom narážejí do břehů, které nápor nevydrží a po čase se sesunou. „A právě takto nám z krajiny odchází ledňáček," myslí si Jordán.

Ohrožený pták si totiž buduje své hnízdní nory v kolmých březích sto až dvě stě centimetrů nad hladinou.

Za hlavní problém považuje Jordán prodloužení trasy, kudy lodě plují. Plavidla se mohou dnes pohybovat v úseku od bývalého přístaviště u soutoku až po Minaret. „Černá Dyje musí být zachována ledňáčkům a bobrům," apeluje na správu parku i na ochránce přírody Jordán.

Že by za mizení vzácných ptáků mohly lodě, ale vyvrací jednatel lednické společnosti 1. Plavební Jaroslav Martinek. „Ledňáčci hnízdí přímo za naším přístavištěm u Minaretu. I když se tam lodě otáčí na obě strany a je tam ruch. Kdo nevěří, ať se přijde na vlastní oči přesvědčit," pozval případné zájemce.

„Naše lodní společnost jezdí po Zámecké a Černé Dyji už čtrnáctou sezónu. Předtím byla Dyje zabahněná a zanesená řeka. V tomto smyslu jí spíše pomáháme. Teď je tu všude písek, udržujeme řeku splavnou," doplnil.

Jordánovo obvinění považuje za osobní mstu. „Viděl jsem, jak sem pan Jordán vyvážel odpad. Přinutil jsem ho odvézt ho zpátky. Myslím si, že se mi teď mstí. Nechci mu ovšem nijak ublížit. Jen si stojím za tím, že lodní doprava na Dyji nijak neškodí," je přesvědčený Martinek.

Jordán ovšem nařčení, že by vyvážel k řece odpadky, odmítá. „Není to žádná pravda," ohradil se.

A trvá na tom, že za zmizení ledňáčků z parku můžou bezohlední lodníci. „Jezdí šíleně rychle. Kdyby to šlo, tak by snad rychlostní páku nejraději urvali. Kvůli tomu padají břehy a ptáci nemají kde hnízdit," zopakoval.

Ornitologové by však úbytek modrooranžových drobných ptáků s nápadně dlouhým zobákem lodní dopravě na vrub nepřipisovali. „Teoreticky je to sice možné, je ale nutné si uvědomit, že letos zmizeli ledňáčci úplně všude," připomněl ornitolog Josef Chytil, který se několik desítek let zabýval situací ptactva právě na Břeclavsku.

Za hlavní důvod, proč k snižování počtu ledňáčků dochází, považuje tuhou a dlouhotrvající zimu. „Byla velice nepříznivá zima. Na vodní hladině se dlouho držel led a ptáci proto nemohli sehnat potravu. Mnoho mláďat tak uhynulo," vyjádřil svůj názor.

Ledňáčci se živí především menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodní hladinu. Obojživelníci a malý hmyz se v jejich potravě objevují jen v menší míře. V mrazivých měsících se tedy šance na úlovek něčeho k snědku výrazně snižuje.

„Jejich počet prostě poklesne vždy, když je krutá zima. Dochází k tomu tak jednou za čtyři pět let. Potom se situace zase pomalu vrací do normálu. Je to takový koloběh," uzavřel Chytil.

JANA LANGOVÁ