VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lyžování mezi vinicemi? Pro děti, nadšenci volí Alpy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ - Milovníci sjezdového lyžování mají na jižní Moravě složitou situaci. Buď se musí spokojit s deseti malými areály s nenáročnými sjezdovkami, nebo jet za lepším až stovky kilometrů daleko.

13.11.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

Lyžařská sezona na jihomoravských sjezdovkách ještě nezačala, zaměstnanci center už se na ni ale připravují. V Němčičkách na Břeclavsku položili umělý povrch, na kterém mohou lidé jezdit i bez sněhu. „Sezona může začít. Vlek pravidelně spouštíme poslední týden v listopadu, kdy pořádáme i burzu sportovních potřeb,“ uvedl Jaroslav Stávek ze Sokolu Němčičky. Tamní sjezdovka je s nadmořskou výškou 180 metrů nejníže položená ve střední Evropě.
Vlekaři v ostatních devíti jihomoravských skiareálech zatím marně čekají na sníh. Nebo alespoň na mráz, aby mohli uměle zasněžovat.

Z Brna, především jeho severních částí, mají lyžaři nejblíže ke dvacet kilometrů vzdálenému vleku v Hořicích na Blanensku. „Ve všední den funguje jen odpoledne. Ale protože je to opravdu blízko, jezdím tam s dcerami lyžovat i na chvilku po škole,“ pochvaluje si Jaroslav Pokorný z Brna svah, který je ideální pro začátečníky a nenáročné sportovce.

Malé Brno

Před časem byly oblíbeným centrem brněnských lyžařů také Čenkovice v Orlických horách. V osmdesátých letech jim lidé o víkendu přezdívali Malé Brno. V poslední době Čenkovice znovu začínají být populární. „V zimě tam pořádáme jednodenní zájezdy a lidem se tam líbí,“ uvedl Miroslav Hrnčíř z brněnského Sokola Ořešín.

Poměrně blízko do hor mají sportovci z Vyškovska. Lyžovat jezdí na Slovensko nebo do areálu Stupava u Uherského Hradiště. „Jsou tam čtyři sjezdovky a svah bývá uměle zasněžovaný. Díky osvětlení se na něm dá lyžovat i v noci,“ prohlásil Petr Klimeš z Vyškova.

Lyžaři, kteří si potrpí na delší a prudší svahy, míří z jižní Moravy raději do Rakouska. Například Jan Daliborský ze Znojma jezdí do 250 kilometrů vzdáleného Lackenhofu. „Je to docela blízko a jsou tam všechny typy sjezdovek od modré po černou,“ řekl Daliborský.

To, že je Rakousko hlavní oblastí, kam Jihomoravané míří za lyžováním, potvrzují i cestovní kanceláře. „Lidé vyhledávají blízká střediska jako je Semmering nebo Hochkar. Ten je však vyhlášený špatným počasím. Už loni nás překvapilo, že mnoho zákazníků raději dalo přednost Rakousku před Itálií. Vybrali si ho především kvůli kratší vzdálenosti,“ uvedl jednatel brněnské cestovní kanceláře Čestyl Pavel Hégr.

O zájezdy do Itálie nebo Francie mají Jihomoravané zájem jen tehdy, pokud trvají déle než týden. Německo je pro ně úplně nezajímavé, protože je příliš daleko a navíc je dražší než jiné alpské země.

V poslední době také cestovky upouštějí od nabídek zájezdů na Slovensko. „Třeba Chopok sice má parametry alpského střediska, ale tamní služby jsou horší než v Rakousku,“ vysvětlil důvody menšího zájmu Hégr.

Lyžování na sídlišti

Lyžaři z Brna ale možná za pár let hodí starosti s cestováním za hlavu a k vlekům dojedou trolejbusem. U sídliště Vinohrady má vzniknout nový skiareál. „Ideální by bylo, kdyby na něj dalo město peníze už v roce 2011. Sjezdovka by pak mohla vzniknout docela rychle,“ řekl místostarosta Vinohrad Jiří Pustina.

Kde mohou Jihomoravané lyžovat na sjezdovkách

Na běžky jezdí Brňané i tramvají

Když se v poloprázdných brněnských tramvajích časně ráno objeví lidé ve větrovkách a s úzkými lyžemi, znamená to jediné: hurá do stopy, za Brnem napadl sníh.

Zatímco sjezdoví lyžaři musí jezdit do středisek autem, běžkaři se spokojí s příměstskými lesy. Podmínky jim tam vyhovují. „I když to ve městě nevypadá, nad brněnským Útěchovem bývá sníh i stopy parádní. Už se nemůžu dočkat, až nasněží,“ těší se na sezonu brněnský běžkař Kamil Morávek.

V Brně se dá běhat na lyžích ještě v Kohoutovicích, a když mrzne, tak i na Brněnské přehradě. „V Kohoutovicích jsou tratě značené od fotbalového hřiště, v Útěchově směrem na Vranov, Ořešín nebo Soběšice,“ popisuje Oldřich Dušek z lyžařského klubu Start Brno.

Prošlapat si stopu ale musí každý běžkař sám, na udržování tratí nemá ani jeden ze tří brněnských běžeckých oddílů peníze. „Běžkaři s tím ale nemají problémy. Podle stop třeba v Útěchově si myslím, že běžecké lyžování a pohyb na čerstvém vzduchu má v Brně mnoho příznivců,“ dodává Dušek.

Jinak ale jižní Morava za ráj běžeckého lyžování neplatí. V okolí Břeclavi nebo Kyjova na Hodonínsku je něco takového skoro utopie. „Sněhu bývá málo, na běžky jezdíme do hor, do Krkonoš nebo do Jeseníků,“ dodal Milan Pravda z Bzence.

Lépe jsou na tom běžkaři na Blanensku. Přírodní běžecké tratě upravují jak ve skiareálu v Hořicích, tak v Olešnici. „V prvním středisku jsou tři kilometry tratí, v Olešnici se běhá už na čtyřiačtyřiceti kilometrech,“ uvedla Jarmila Nováková z informačního centra v Olešnici.

Pokud si ale chtějí běžkaři z jižní Moravy užít pořádné sněhové tratě, jezdí hlavně na Vysočinu. Nové Město na Moravě nebo Skiareál Svratka nabízí přes dvě sta kilometrů denně upravovaných tratí. Trasy připravují zaměstnanci areálu rolbou pro klasický styl běhu na lyžích. Na křižovatkách jednotlivých cest jsou umístěné turistické rozcestníky s oranžovými směrovkami.

Trénovat na Vysočinu jezdí i sportovní oddíly z Brna. „Když je sníh i na jižní Moravě, scházíme se v sobotu za Brnem. Když ale není, odjíždíme si zaběhat právě do Nového Města na Moravě,“ dodala brněnská trenérka běžeckého lyžování Lenka Nejezchlebová.

Brněnský instruktor lyžování Tomáš Pohořelský říká: I na mírných svazích mají být povinné lyžařské helmy

ROZHOVOR
- I dítě z brněnského paneláku nebo jihomoravské vesnice ležící uprostřed polí se může naučit lyžovat. Je o tom přesvědčený instruktor lyžování Tomáš Pohořelský z Brna. „Své děti ale ke sportu především musí dovést rodiče,“ říká Pohořelský.

Jižní Morava nemá žádné velké hory a jen pár krátkých sjezdovek. Není to pro děti, kteří se zde chtějí naučit lyžovat, nevýhoda?

Určitě to mají složitější, protože nemají svahy tak blízko domova jako děti na horách. Hodně ale záleží na tom, jak se k lyžování staví rodina. Ideální je, když rodiče lyžují a berou děti na sjezdovku. Pak z nich mohou být stejně dobří lyžaři jako z dětí, které mají lyže v předsíni od narození.

Má smysl jezdit jednou na základní a jednou na střední škole na lyžařský výcvik?

Určitě. Člověk by měl umět od všeho trochu, nikdy neví, kdy se mu lyžařský kurz bude hodit. Děti mají za sebou dva týdny lyžování s výkladem instruktorů a naučí se alespoň základy běžeckého i sjezdového lyžování.

Co je na lyžování nejtěžší?

Je to úplně jiný pohyb než chůze. Ale jezdit na kole se také naučíme a s lyžováním je to podobné. Hůře se učí dospělí, děti to mají jednodušší.

Na co by ve výbavě neměl lyžař zapomenout?

Jednoznačně na lyžařskou helmu. U dětí bych ji i na mírných sjezdovkách jižní Moravy rád viděl povinně. Je to výborná věc a pojišťovny na ni přispívají. Podle stylu jízdy pak doporučuji i chrániče páteře nebo kolen.

Autor: Gabriela Peringerová

13.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve veslařském areálu se uskutečnil v pořadí osmý ročník závodu dračích lodí Břeclavský drak, který je jedním z vrcholů břeclavské veslařské sezony.

Břeclavský drak poosmé: na Dyji zápolil rekordní počet posádek

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Novorozená miminka Břeclavska 25. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 25. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Efram? Se zvuky a stíny jsem už splynula, říká výtvarnice Chludilová

Mikulov /REPORTÁŽ/ – Mikulovská galerie Efram funguje už patnáct let. Stojí za ní výtvarnice Sylva Chludilová. Slavila uplynulou sobotu.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies