Miniatury se stěhují do tepla

„O stěhování rozhodla rada. V žádném případě totiž nemohou být miniatury přes zimu v pavilonu, protože ten není uzpůsobený pro jejich uchování i v chladných měsících. Pro zájemce by byl stejně uzavřený, proto je zbytečné, abychom tam blokovali několik městských strážníků, kteří na miniatury dohlíželi,“ vysvětlila důvod rozhodnutí radní a od zítřka pověřená ředitelka Muzea a galerie Břeclav Alena Káňová.

Jak dodala, z toho důvodu navrhla, aby dvě desítky zmenšenin našly místo v Lichtenštejnském domě. „Je tam už dvojrozměrná výstava k historii Lichtenštejnů, takže to bude logické doplnění. A zatím to vypadá tak, že by se na jaře miniatury do pavilonu vůbec nevracely,“ překvapila zprávou Káňová.

Soubor miniatur za přibližně patnáct milionů korun mohli lidé v parku vídat od konce září. Hned vzápětí si ale nenechavci začali jejich kousky odnášet domů. Mizely sošky, plůtky, komíny či balkony. Nejvíce však návštěvníky asi překvapilo, když místo Tří Grácií viděli u miniatury saletu jen dvě.

„Miniatury teď musíme převzít a teprve potom budeme řešit, jak s jejich opravou naložíme,“ uvedla Káňová.

Jaký přínos pro turismus expozice měla a kolik návštěvníků ji vidělo, radní teprve vyhodnocují. Podle koaličního zastupitele za KDU–ČSL Richarda Zemánka je však současné umístění nevhodné na to, kolik miniatury stály. Stěny pavilonu za pět milionů korun kryjí jen dřevěné lamely. Mezerami dovnitř fouká a zalétává sníh.

Zmenšeniny se staly předmětem sváru. Dřívější opozice záměr kritizovala jako nedomyšlený a předražený. „Povoláním jsem humanitního zaměření, takže tomu nerozumím, ale připadá mi to jak na katedře architektury v dílně studentů,“ zhodnotil výtvor Zemánek, který byl v minulém volebním období v opozici.

Nové využití pro pavilon město teprve hledá. „Musíme jej na zimu zabezpečit. Jediné řešení ale vidím v tom, že by sloužil živé kultuře,“ zamyslela se Káňová.

ELIŠKA WINDOVÁ
ČTK