VYBERTE SI REGION

Němčina? Žádný problém. Absolvovali školu v Rakousku

Drasenhofen /REPORTÁŽ, VIDEO/ – První české žáky přivítali v příhraničním Drasenhofenu před dvaceti lety. Od té doby už jejich počet přesáhl stovku.

24.6.2012
SDÍLEJ:

Nejen na své začátky v rakouské škole přišli zavzpomínat čeští absolventi.Autor: DENÍK/Veronika Schallenbergerová

Hloučky lidí postávají před budovou školy v Drasenhofenu, příhraniční obci sedm kilometrů od Mikulova. Baví se mezi sebou česky. Když ale kolem prochází skupinka Rakušanů, plynně přecházejí na němčinu a vysvětlují, cože se to před školou v sobotu děje.

Jsou dvě hodiny odpoledne a dechová hudba Mikulovanka vyhrává českým absolventům. Mají setkání. Letos je tomu dvacet let, kdy na první stupeň tamní základní školy nastoupili první zájemci z Mikulova a okolí. Od soboty to připomíná pamětní deska na rakouské škole.

Bývalí žáci, kterých už je dnes více než sto, si právě procházejí třídy, kde získávali vědomosti. Je mezi nimi i šestnáctiletá Tereza Salajková z Mikulova. „Myslela jsem, že se tu potkám s ostatními spolužáky, ale z mého ročníku jich tady moc není," rozhlíží se posmutněle absolventka, která nyní studuje brněnské gymnázium.

To Kateřina Vavrušová se zdraví hned s několika dřívějšími spolužáky, kteří do Drasenhofenu dorazili.

„My jsme první ročník, který do školy nastoupil," říká. Kolik jich celkem z České republiky ve třídě bylo, se ale nemůže dopočítat. „Někteří s námi chodili už na první stupeň, jiní až od druhého," vysvětluje nesnadné počty.

Dnes žije šestadvacetiletá bývalá Mikulovanka v Brně, kde pracuje v německé firmě. Podle jejích slov za to vděčí právě základní škole v Drasenhofenu. „Určitě mi to pomohlo naučit se jazyk," nemá pochybnosti. Do té doby totiž neuměla německy vůbec.

Pouhá dvě německá slovíčka znala při zápisu na druhý stupeň rakouské školy jednadvacetiletá Adéla Popovská. „Začátky byly těžké, ale pomohli mi hlavně kamarádi. Absolvovala jsem nakonec s vyznamenáním," říká. Už nyní přemýšlí, jestli svého dvouletého syna, kterého si přivezla, na rakouskou školu za pár let také přihlásí.

„Spolu s manželem jsme stáli u začátků tohoto projektu," vypráví učitelka němčiny Jarmila Červená. S mužem před dvaceti lety přijala nabídku učit v rakouské škole české žáky. Ona německý jazyk, její muž češtinu.

Drasenhofenská škola se na počátku devadesátých let potýkala s existenčními problémy kvůli nedostatku dětí. Proto tehdejší starosta Hubert Bayer přišel s nápadem otevřít brány školy i dětem z České republiky. V příhraniční obci se to nabízelo.

„První rok bylo českých žáků málo a navštěvovali pouze školu obecní (Volksschule, tedy první stupeň základní školy – pozn. redakce), ale postupně přibývali. Dokonce měli zájem pokračovat i na druhém stupni," vzpomíná Červená.

„Zájem dětí je pořád velký," pochvaluje si učitel Pavel Strouhal, který do Drasenhofenu přijíždí učit češtinu z Klentnice už sedmnáct let.

Autor: Veronika Schallenbergerová

24.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Velká soutěž o vstupenky na unikátní výstavu o Karlu IV.

Zapojte se s námi do soutěže a vyhrajte vstupenky na jedinečnou výstavu Císař Karel IV. 1316–2016, která probíhá v Praze v Národní galerii do poloviny září!

Exředitelka Kramářová odešla kvůli špatným vztahům, roli hrál i audit

Břeclav – Důvodem ukončení mého pracovního poměru je způsob jednání některých představitelů radnice a v tomto smyslu zvažuji právní kroky. Takový komentář se objevil na webu Břeclavského deníku Rovnost pod článkem o změně ve vedení městského muzea a galerie v Břeclavi, kde na postu ředitelky skončila Jana Kramářová. Slova z úvodu textu jsou podepsána právě jejím jménem. „Ano, je to moje vyjádření," potvrdila následně redakci exředitelka.

Hledá se největší výmol jižní Moravy. Pořadatelé soutěže "výherce" zalepí

Jižní Morava – Výmoly a díry komplikují řidičům život v Jihomoravském kraji jak na silnicích první třídy, tak i na těch okresních. Bojovat s palčivým problémem řidičů se rozhodli Starostové pro jižní Moravu, a to originálním způsobem. Na svých stránkách vyhlásili Soutěž o největší díru na jižní Moravě. Zapojit se do ní může kdokoli jen posláním fotky výmolu. Vítěznou díru Starostové na vlastní náklady opraví. „Hlasování by lidi nepřitáhlo tolik, jako když jim dáme reálnou šanci vyhrát, a potom tam přijedeme a díru zalepíme. Je to pro lidi zábavnější," zdůvodnil koncept soutěže mluvčí Starostů Jakub Krainer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.