Opakovaně se s tím setkávají například představitelé Hnanic na Znojemsku. „Opět jsme už na začátku září vinaře upozorňovali, že tenhle odpad do kanalizace nepatří. Přesto se v čistírně objevuje,“ uvedl starosta Martin Dvořák.

Dodal, že letos čistírna zatím pořád funguje. „Za posledních pět let se nám ale už nejméně dvakrát stalo, že jsme museli biologické čištění znovu aktivovat. Výměna bakteriové kultury vyjde pokaždé na deset tisíc korun. Může se stát, že podobně dopadneme i letos,“ podotkl starosta.

V Josefově na Hodonínsku ve zbrusu nové čističce (podívejte se zde) problémy s vinaři ještě řešit nemuseli. „Jsme malá obec a případného provinilce bychom odhalili rychle. Čistírna je nyní ve zkušebním provozu, během kterého doladíme i tyhle problémy, pokud by se vyskytly. Od malých vinařů však problémy neočekávám a větší vinařství mají nakládání s odpady vyřešené,“ sdělil starosta Vojtěch Pospíšil.

S problémy se setkávají také velcí správci kanalizací a čistíren. „Kanalizační řády v příslušných oblastech vinaře upozorňují, že odpad z lisování hroznů do kanalizace nepatří,“ řekla mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Šebková.

Přístroj Chytrá vinice měří ve vinohradu teplotu, srážky i vlkhost. Získaná data využívá i Milan Bauman z Velkých Bílovic na Břeclavsku.
Vinaři a technologie: hrozny hlídá Chytrá vinice, fotopast vyfotila naháče

Podle ní v čistírnách dělají problémy hlavně kaly a kvasnice. „Při kontaminaci čistírny odpadních vod kvasnicemi dochází často k nevratným změnám, které mohou vést až ke kolapsu celé technologie. Stává se to však ojediněle,“ upozornila mluvčí.

Většina vinařů ví, že vylisované slupky do kanalizace nepatří. „Dělaly by v čističce nepořádek, proto odpad do kanalizace nesplachuju, i když by to asi bylo pohodlnější,“ řekl vinař Josef Valihrach z Krumvíře na Břeclavsku. Vylisované slupky na vsi využití najdou. „Buď je dáme na sběrné místo, nebo se dají i zkrmit. Mám prasata a když jim jich dám moc, tak zpívají nebo spí,“ usmál se vinař.

Větší vinaři jsou pod kontrolou různých úřadů. „Když jsme naše provozy napojovali na čistírny, museli jsme splnit podmínky a pravidla pro různé typy odpadu. To, jak s odpady, včetně matoliny, tedy zbytků z lisování nakládáme, také podléhá kontrole,“ řekl šéf šatovského Znovínu Pavel Vajčner. Dodal, že některé druhy odpadu firma shromažďuje a za jejich další uložení nebo likvidaci platí například znojemské čistírně odpadních vod nebo dalším partnerům.

Ilustrační foto.
Brno je kvetoucím sídlem Evropy. Uspělo v prestižní soutěži Entente Florale