Patnáct let jsou Velké Bílovice a Lanžhot městy. Vesnický ráz zůstává

20. 6. 2016

Velké Bílovice, Lanžhot – Den pro město. Tak se jmenovala víkendová akce, kterou si Velkobílovičtí na svém náměstí připomínali patnáct let od povýšení na město. „Je to jakási meta, které jsme dosáhli. Hlavně ti mladší by měli vnímat, že to nebylo zadarmo. A že i díky tomu jsou dnes Velké Bílovice tím, čím jsou," vyzvedla symbolický význam povýšení na město tamní starostka Marie Vlková.

Velkobílovická starostka Marie Vlková. | Foto: DENÍK/Iva Valentová

Podle ní si ale i po patnácti letech Velké Bílovice, které se pyšní největší rozlohou vinohradů v republice, udržují spíše venkovský charakter. „Průmyslu je tady méně, zato pořád hodně zemědělství, hlavně vinařství. Ráz města i proto nadále zůstal na venkovské úrovni, hlavně co se týše pospolitosti. Cítím, že je mnohem větší než v tradičních městech. Je to vidět při řadě akcí a mě osobně to těší," přiznala Vlková.

A přidala další postřeh. „Spousta patriotů tvrdí, že jsou sice hrdí na to, že jsme dnes městem, ale oni jsou radši, když se říká, že žijí ve velké dědině," pousmála se.

Řada věcí se za patnáct let přesto posunula jinam. „Nevím, jestli je to vyloženě tím, že jsme se stali městem, ale Velké Bílovice se za tu dobu změnily dost. Zdejší život se hodně zrychlil. Už tu není takový klídek jako býval dříve na dědině," srovnával velkobílovický vinař Stanislav Mádl, který připomněl i vznik úplně nové čtvrti Morávky.

Spíše venkovský charakter přetrvává podle lidí oslovených Břeclavským deníkem Rovnost také v Lanžhotě. „Jenom v zastupitelstvu si hrajeme na koalici na opozici, jinak toho městského v Lanžhotě moc není. A je to škoda," hodnotil třeba Antonín Hostina.

Ten sice ocenil, že se Lanžhot stal městem, ale podle jeho mínění zůstalo jen u prvního kroku. „Vývoj zbytečně ustrnul, měli jsme být aktivnější zejména ve vztahu k Břeclavi. Máme bezmála čtyři tisíce obyvatel, přes prázdniny je tu silný turistický ruch, přesto na rozdíl třeba od Velkých Bílovic nemáme dodnes v Lanžhotě bankomat. Je to o hlavách lidí, způsob přemýšlení zůstal bohužel stejný," kritizoval.

Podobný náhled má také Milan Kocmánek. „Změny pozoruji, ale spíše než statutu města je připisuji práci zastupitelstva. Podle jeho složení a vedení radnice jsou někdy k lepšímu, jindy k horšímu," zamýšlel se učitel a kreslíř.

Zatímco on ani Hostina o žádných oslavách výročí povýšení na město v Lanžhotě neví, ve Velkých Bílovicích budou pokračovat. Další připomínku chystají na hody. A poté na přelom října a listopadu, kdy představí novou knihu o městě a filmový sestřih patnácti let událostí a změn.