Pavilon v parku chce využít škola i podnikatel

„Aby se pavilon dal využívat dlouhodoběji, byl uzavíratelný a nehrozilo jeho noční ničení, znamená to další, odhadem milionovou, investici,“ poznamenal břeclavský starosta.

Takovou částku nazbyt však město Břeclav v tuto chvíli v rozpočtu nemá. A pokud by ji přece mělo, není podle Ryšavého vedení města ochotné ji do této stavby dávat.

Zájemci jsou dva

„V tuto chvíli máme problém, co v tomto objektu bude,“ přiznal první muž Břeclavi. Zájemci o využití přitom existují. Objevil se projekt cyklomuzea a zájem má i nedaleké gymnázium.

Na zimu město pavilon zabezpečilo tak, že zvenku do bočních stěn nechalo natlouct dřevotřísku. Aby kolem pořád nemuseli hlídkovat strážníci.

„Navíc je tam napadená občanských sdružením kolaudace objektu. Takže to není úplně v právní jistotě, abychom se stavbou mohli nakládat trvalým způsobem,“ přiznal Ryšavý.

„Především by za to někdo měl nést odpovědnost, dokonce i trestní odpovědnost. Šlo o zneužití veřejných finančních prostředků, možná o zneužití pravomoci úřední osoby. Nebudu jmenovat, kdo konkrétně je na vině, to se musí prošetřit,“ podotkla Zuzana Candigliota ze sdružení Zelené Podluží.

Jedna možnost je podle ní stavbu úplně odstranit. „Protože tam podle mě nemá co dělat. Park má jiný účel, vůbec se tam nehodí,“ kroutila hlavou Candigliota. „Takže je zoufalé teď vymýšlet nějaké využití pro stavbu, která tam neměla být,“ zdůraznila.

Jiný názor má ředitel břeclavského gymnázia Josef Drobilič. Pro uskutečnění plánu učitelského kolektivu je optimální udělat do pavilonu regulérní vstup, aby nebylo třeba pořád všechno kolem rozšroubovávat.

„Máme jednoduchý plán, jak budovu využít. V tom otevřeném prostoru chceme provozovat třeba výuku výtvarné výchovy. Lidé, kteří budou chodit kolem, uvidí, jak studenti gymnázia kreslí. Stejným způsobem by spolu s námi chodily i děti ze Základní školy Slovácká. Takže by tam pracovali studenti dvou různých škol, což je může vzájemně obohacovat,“ vylíčil Drobilič.

Kromě toho pořádá gymnázium čas od času projekty například v občanské výchově, dějepise či hudební výchově. „Pro ně je učebna fajn, ale takto situovaná pozice by byla daleko lákavější. Kromě toho občas školy potřebují udělat prezentaci své činnosti, vystavit obrázky nebo ukázat, co umí. To všechno se může odehrávat tam,“ nastínil ředitel školy.

Například hodiny výtvarné výchovy se odehrávají v prostorách bývalé půdy, kde chybí klimatizace. V tropických dnech je tam tedy velmi teplo. „Je to prakticky od května do konce září. Celou tuto dobu bychom si rádi odpracovali v parku,“ dodal Drobilič.

Další plán využití budovy se zrodil v hlavě podnikatele Josefa Grbavčice, který má na pěší zóně u parku prodejnu a opravnu jízdních kol. „Považuji za nesmyslné, když se něco postaví, aby se to prodávalo. A kdo by to koupil? Chtěl bych tam vybudovat muzeum kol. To je věc, která je v republice málo vidět,“ představil svůj záměr.

Cyklistika má podle něj v Břeclavi velkou tradici. V muzeu chce chronologicky seřadit stará kola až po moderní bicykly. „Návrh už jsem městu poslal mejlem,“ řekl Grbavčic.

Jak se k jeho návrhu město postaví, je s otazníkem. Grbavčic by si rád budovu od města pronajal. „Tyto záležitosti nejsou výdělečné. Je otázka, co by za to město chtělo. Sám do toho nechci jít nějakými velkými investicemi,“ nechal se slyšet.

Stavba k ničemu

Obyvatelé Břeclavi v současné době hledí na pavilon skrz prsty. „Stál pět milionů a je naprosto k ničemu. U nádraží se nedá nijak využít,“ podělila se o svůj názor důchodkyně Věra Turčíková z Břeclavi.

Plán bývalého vedení radnice podle ní byl ten, že když ještě v objektu byly umístěné zmenšeniny památek Lednicko-valtického areálu, chtělo na ně město přilákat co nejvíce turistů. „Každý dojede kolem, sedne a jede pryč. A kdo není pojízdný, zajde se podívat na to, co chce vidět. Ale tady se nikdo nezastaví,“ poznamenala Turčíková, která právě s dalšími ženami debatovala několik metrů od zabarikádované stavby.