Počasí je pekelné, ale jinak lze mikulovský amfiteátr považovat za pivařský ráj. Přehnané? Možná, přesto ženy za pípou připomínají anděly, kteří napěněnými sklenicemi spasí houfy žíznivých návštěvníků.

Na pátý ročník Mikulovského Pivobraní si jich nachází cestu několik tisíc. „Už jsme ochutnaly celkem dost druhů, za označení pivařky se nezlobíme," říkají Zuzana Řehůřková a Markéta Štégnerová z Blanska.

Na festival, kde lidé tentokrát ochutnávají zhruba osmdesát druhů piv z jednadvaceti pivovarů, jsou poprvé. Rozbalily stan, smějí se a v okamžiku zvážní. „Trochu nás zklamalo, že když jsme přijely už dopoledne, jak jsme ostatně měly, byl problém se vstupenkami. Pro ty, kdo nepřijeli se stanem, se totiž otvíralo až ve dvanáct. Chvíli trvalo, než se to vyřešilo," vypráví Řehůřková.

Nakonec se přece jen dostaly, kam chtěly a roztrpčení je přešlo po ochutnávkách. Využívají k nim speciální krýgl o objemu dvou deci. „Takhle zkusíme možná i deset druhů," shodují se ženy.

Desítku i třináctku

Slunce praží. Chvílemi až neskutečně. Někteří mají mokrá čela, další se neváhají osvěžit v nafukovacích bazénech, které vodou napouští dobrovolní hasiči. S přibývajícími hodinami proudí k amfiteátru víc a víc lidí.

Očima těkají po stáncích s pivem či klobáskami, byť přiblížení ke grilu je… Ať si každý dosadí sám. Nabídka pití i jídla je značná, výdrž mnohých ale omezená. Ostatně žhnoucí paprsky také dělají své.

„Desítku, prosím."

„Mně třináctku do dvoutinky."

„Nezkusíme černé?"

Zatímco někteří ochutnávají a hodnotí, další se baví pod pódiem. Ukulele Trablemakers mnohé navnadí, kapela Citron už tvořící se kotel rozproudí. A to se pomalu připravují Gate Crasher či slovenští Desmod a No Name. „Jsem zvyklá spíše na folklorní akce jako vinobraní nebo zarážání hory, ale pivobraní je příjemná změna. Pivo už k Mikulovu patří, jsem ráda, že můžeme konkurovat Čecháčkům," líčí s úsměvem Lenka Pecová z Novosedel.

Kromě lidí z Břeclavska potkává návštěvníky také z dalších jihomoravských okresů, stejně jako z jižních či západních Čech. „Jsou spokojení, vypadají velmi přátelsky," hodnotí dívka.

A když skončí s pózováním před objektivem, odpoví na poslední otázku: „Ochutnám tak dvacet vzorků."

Kolik, prosím?

„Dvacet."

Pak se usměje. „No co, jsem dcera vinařova."

Tak na zdraví.