„Šlo o to, abychom se co nejvíce dotýkali hranic republiky. Na svém čtyřicet let starém pionýru jsem spolu s kamarádem a jeho jen o pár let mladším strojem ujel více než dva tisíce tři sta kilometrů,“ popisuje se zápalem Kocourek a dodává, že cesta přes české hranice byla nápadem kamaráda.

„Před třemi měsíci začal svou motorku opravovat a říkal, že když už jsme se na obou strojích tolik nadřeli, nebylo by od věci ukázat lidem, že pionýr ještě pořád existuje a že po opravách dokáže neskutečné věci,“ zdůrazňuje hlavní myšlenku cesty Podivínčan s tím, že zkrátka nechtěli jezdit jen po okrese.

Křížem krážem

„Cestu jsme začali ve Velkých Bílovicích a potom jsme pokračovali na Znojmo. Tam jsme se dotkli hraničních kamenů rozdělujících Moravu, Čechy a Rakousko. Pokračovali jsme přes kopečky a nerovné cesty směrem k Aši, kde jsme naopak přijeli na trojmezí Česka, Německa a Polska,“ vyjmenovává Kocourek a doplňuje, že navštívili také nejsevernější vesnici s prozaickým názvem Severní a naopak nejvýchodnější Hrčavu.

S žádnými nepříjemnostmi a ani překážkami se muži na dvou kolech, která jedou nejvyšší rychlostí kolem padesáti kilometrů v hodině, nestetkali. Naopak. „Počasí nám vyšlo a naštěstí nás nepřekvapila ani žádá technická závada. Což byl docela div na to, kolik kilometrů se nám podařilo ujet,“ chlubí se motocyklista s tím, že kam přijeli, tam jim lidé fandili. Stejně tak jako manželky a známí ještě předtím a během toho, co se muži vydali na cesty. Záznamy z nich dokonce Kocourek uveřejňoval prostřednictvím dcery na internetové sociální síti Facebook.

Klobouk dolů, chlapi

„Nejvíce pozitivních ohlasů jsme však zaznamenali od pumpařů na čerpacích stanicích a motorkářů v kempech, kde jsme přespávali. Ti nám říkali: Klobouk dolů, chlapi, že na tom jedete,“ směje se při vzpomínání Podivínčan a přidává historku, jak k nim přišel v Chebu český emigrant, třásl jim rukama, fotil se s nimi a říkal, jak jsou úžasní, že motorky jeho mládí oživili.

A jaké má motocyklista sny do budoucna? „Rád bych se s kamarádem zase vydal na cesty. Nejspíš napříč Slovenskem. Možná do Německa nebo k Balatonu. Ještě nevíme. Každopádně to necháme asi až na příští rok. Kvůli manželkám,“ dodal s rozzářenou tváří muž, který během putování ve Zlíně zavítal také k cestovatelské legendě Miroslavu Zikmundovi.