Rozhledna? Drahá. Bude na památník

Maršál Malinovskij se rozhlíží a kontroluje připravenost svých jednotek. Ty se chystají zaútočit na německé okupanty. Tuto událost ze sklonku druhé světové války si včera připomněly v Křepicích desítky lidí. K základnímu kameni památníku takzvané Bratislavsko-brněnské operace položili věnce a květiny. Pak se přesunuli k rezivějící památníku – rozhledně na vrcholu kopce, na jejích rekonstrukci chybí peníze.

„Myslím si, že po jednadvaceti letech od revoluce by bylo důstojné, byť v poněkud menším rozměru, aby i v Křepicích existovalo důstojné místo, které bude připomínat bratislavsko-brněnskou operaci. Předložte Jihomoravskému kraji konkrétní projekt,“ vyzval křepického starostu jihomoravský hejtman Michal Hašek. Měl na mysli menší památník, který by tuto událost připomínal.

„Měl by být z kamene a na něm pískovcová deska,“ nastínil křepický starosta František Hlaváček možnou podobu nového pietního místa. Jenže na kopci za obcí, kde má stát, už jeden památník existuje. Jedná se o velkou železnou konstrukci, která je ovšem nedostavěná. Po sametové revoluci již nebyla vůle jí dát konečnou podobu.

„Nechali jsme si udělat studii na rekonstrukci této stavby. Zatím je to pro nás finančně příliš náročné. Ale na rozhledny se pořád vypisují dotační tituly,“ poznamenal Hlaváček.

„Je obrovská škoda. Památník byl před dokončením v roce 1989. Další rok mohl být odhalený. Ale protože došlo k převratu, tak radní z ideologických emocí tuto stavbu zastavili. Materiál co tam byl, se rozkradl a památník dvacet let chátral,“ popsal Oldřich Svoboda z Československé obce legionářské Brno.

„Přitom je to unikát. Něco podobného je jen na břehu Blatenského jezera. Rozhlednu stavěli špičkoví profesoři na ocelové konstrukce a konstrukce ze skla. Chodila by se sem dívat celá Evropa, kdyby se dokončila. A takhle to dopadlo,“ posteskl si Svoboda.

O tom, že se jedná o velmi významné místo, svědčí i jeho popis událostí z konce druhé světové války. „Maršál Malinovskij tady utvořil uskupení pro útok. Osmnáctý sbor útočil ve směru Šitbořice-Brno. Pozorovatelnu měl u Křepic,“ vylíčil.

Na pozorovatelnu se před zahájením útoku dostavil právě Malinovskij, aby se přesvědčil o připravenosti dělostřelecké a letecké přípravy. Pak dal signál a útok začal. Rudoarmějci osvobodili Brno za tři dny.

„Je důležité, abychom si každý rok připomínali hrdinství lidí, kteří se postavili proti fašismu. Bylo to důležité, protože hrozilo totální vyhlazení našeho národa,“ podotkl jihomoravský hejtman na pietní akci.

Hašek zároveň poukázal na to, že nacionalismus a neonacismus znovu zvedá hlavu. A bohužel i u nás. „Je potřeba, aby mladí lidé slyšeli, pokud je to ještě možné, vzpomínky těch, kteří přežili nacistické lágry,“ řekl směrem k mládeži, která se setkání v Křepicích také zúčastnila.