ODEMČENO. Podívejte se, jak starostové Břeclavska bojují s pandemií

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Rostislav Koštial, Mikulov

Zdroj: archiv

1. Problémů je skutečně hodně. Z počátku to byla elementární neznalost dopadů pandemie, zdravotních či hospodářských. Nyní však po zkušenostech, které přinesl vývoj, vidím největší problém našeho města v totální paralýze živnostníků a podnikatelů a s tím spojený obrovský propad příjmů obyvatelstva s promítnutím do veřejných  rozpočtů.

2. Samozřejmě tato složitá doba přinesla nové hrdiny. Jsou to bezesporu zdravotníci a pracovníci v sociálních službách. Ale nemohu opomenout práci našeho krizového týmu a úředníků, kteří všechny víkendy zajišťovali ochranné pomůcky a starali se, aby byly co nejdříve na místech určení. V neposlední řadě a s velkou pokorou děkuji všem dobrovolníkům, kteří se zapojili, a pomáhali, jak uměli. Někteří šili roušky, jiní tiskli štíty a mnozí pomáhali s distribucí a nabízeli nezištnou pomoc.

3. S chaotickými kroky vlády se, bohužel, setkáváme každý den. Po počátečním vyhlášení krizového stavu jsem doufal a věřil, že to vláda zvládne. Ale brzy jsem vystřízlivěl. První, a podotýkám vědomá, „podpásovka“ vlády na podnikatele a živnostníky byl přechod z krizového zákona do zákona o ochraně veřejného zdraví. Tím se vláda snaží zbavit odpovědnosti za nařízení, o kterých rozhodla. A od té doby se denně setkáváme se zmatečnými rozhodnutími, která sledují hlavně  politický marketing vlády a dopady na občana jsou, bohužel, až někde v pozadí. A co bych udělal jinak? Určitě bych nedopustil, aby krizové řízení vedli amatérsky politici a odborníci aby museli stát stranou.

Odpovídal 29. dubna 2020

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěla v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Hana Potměšilová, Hustopeče

Zdroj: archiv

1. Jsme obcí s rozšířenou působností, staráme se tedy nejen o naše občany, ale musíme v mnohém zajistit služby pro osmadvacet obcí, které spadají pod naši správu. Naštěstí se nepotvrdila moje obava z fungování městského úřadu pro veřejnost. Musím pochválit úředníky i občany, kteří jsou trpěliví a ukáznění. Osvědčilo se objednávání přes internet i telefon. Fungujeme totiž v polovičním režimu. Část zaměstnanců je na pracovišti, část pracuje z domova. A po týdnu se střídáme. Problém, který už řešíme, a který postihne i tu nejmenší obec, je propad v rozpočtu. Hledáme úspory, škrtáme, nebo odsouváme nezapočaté investice plánované v tomto roce.

2. Je těžké vyzdvihnout jednotlivce, když kolem sebe vnímáte obecnou vlnu solidarity a ochoty. Ve městě funguje několik oficiálních iniciativ – Hlídačka, do které se zapojují dobrovolníci, kteří jsou ochotni nakoupit, přinést léky a podobně. Pak Senior linka sociální služby Girasole na pomoc seniorům celých čtyřiadvacet hodin denně. Máme ve městě i takzvané Rouška pointy, kam nosí lidé doma ušité roušky k volnému odběru. Skvěle funguje krizový štáb, především díky jeho tajemníkovi, který koordinuje dodávky ochranných pomůcek v rámci celého mikroregionu a chystá veškerá hlášení. Poděkovat se sluší všem, kteří se jakkoli podílejí na zvládnutí nouzového stavu, ale i těm, kteří se chovají tak, aby neohrožovali sebe ani jiné.

3. Téměř denně dostáváme nová nařízení, rozhodnutí vlády, jedna legislativní změna stíhá druhou. Často se mění, některá působí chaoticky a nepromyšleně, chybí jasné instrukce nebo metodiky. Tady zafungoval Svaz měst a obcí, který zasílá starostům vypracované odpovědi na jejich časté dotazy. Je jasné, že jsme se ocitli v mimořádné situaci, která je pro každého z nás nová, nicméně je třeba na státní úrovni koordinovat jednotlivé kroky všech zainteresovaných institucí a orgánů a dávat jednotná a jasná stanoviska. Jestli bych udělala něco jinak? Asi bych více naslouchala odborníkům, radila se a snažila se o to, aby následky způsobené pandemií měly na naši zemi co nejmenší dopad.

Odpovídala 30. dubna 2020.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Pavel Trojan, Valtice

Zdroj: archiv

1. Největší problém vidím v omezení cestovního ruchu. Ve Valticích, jakožto ve městě hojně navštěvovaném turisty, vytváří turistický ruch řadu pracovních a podnikatelských příležitostí. Ty jsou nyní značně omezeny. Vedení města se rozhodlo trošku podnikatelům ulevit a rušíme v letošním roce nájemné za veřejná prostranství, jako jsou především letní předzahrádky restaurací. Jsme si vědomi, že je to jen malá finanční náplast v této situaci, ale chceme tímto projevit solidaritu s valtickými podnikateli. Letní Valtice byly také zvyklé na čilý kulturní život. Nakonec na zámku sídlí Národní centrum divadla a tance, kde se konává bohaté kulturní léto. V letošním roce se, bohužel, konat patrně nebude. 

2. Moc děkuji více než padesáti švadlenám, které ušily přes pět tisíc roušek a pomohly Valticím a potřebným ve chvíli, kdy bylo ochranných prostředků kriticky málo. Děkuji všem, kteří pekli a vařili a zpříjemnili pohraniční hlídky vojákům a policistům. Děkuji všem, kteří poskytli respirátory, ochranné prostředky a dezinfekci městu, domovu pro seniory a valtické nemocnici. 

3. Těžko se dá zpětně hodnotit takto mimořádnou a naprosto bezprecedentní situaci, ve které se logicky musí dělat dílčí chyby. Myslím si, že to vláda zvládla velmi dobře, o tom svědčí počty nakažených a zemřelých. Nedostatek vidím v distribuci ochranných prostředků. Nejde ani tak o to, že jich bylo málo, ale neměli jsme informace, kde je objednat, v jaké cenové relaci a u jakých bonitních firem. 

Odpovídal 28. dubna 2020.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše obec v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Radek Průdek, Rakvice

Zdroj: archiv

1. Začnu tím, co už není hlavním problémem nedostatek ochranných pomůcek a dezinfekce. Základní škole jsme dodali respirátory a veřejné prostory a prostranství pravidelně dezinfikujeme. Problémem nás všech je nejistota. Prohlášení odborníků a politiků jsou často protichůdná, vzájemně si odporující. Lidé denně přijímají obrovské množství informací, ve kterých je téměř nemožné se orientovat.  Na začátku krize většina společnosti přijala tvrdá vládní opatření, ocenila rychlost a rozhodnost vlády a dokázala pochopit a odpustit některé její chyby. Dnes ale všichni očekáváme  jasnější a konkrétnější sdělení. Pokud nebudou přicházet, disciplinovanost a ochota společnosti dodržovat nařízená pravidla bude postupně klesat. Problémem je i zdraví podnikatelského prostředí, které výrazně ovlivňuje život v obci. Poskytuje zboží, služby a pracovní příležitosti. A samozřejmě škola. Monitory počítačů a displeje tabletů a telefonů nemohou dlouhodobě nahrazovat osobní kontakt dětí a učitelů.

2. Výjimeční jsou všichni, kteří nezištně nabídli svoji pomoc. Šili roušky, pomohli starším, nabídli zdarma své služby pro ostatní. Výjimeční jsou také ti, kteří pro nás zajišťují lékařskou péči, základní životní potřeby a bezpečnost. Jsou to stovky profesí a tisíce lidí, bez nichž bychom už všichni měli vážné existenční problémy. Díky a uznání všem.

3. Vláda jednala rychle, razantně a podle všeho i účinně. Česká republika patří mezi ty úspěšnější státy v boji s nákazou. Oceňuji Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje  i krizový štáb Obce s rozšířenou působností Břeclav za okamžitou informovanost samospráv a pomoc v rámci jejich možností. Na to, co se mělo udělat jinak a lépe, jsou odborníci ti, kteří se nemuseli rozhodovat v čase a nenesli za svá rozhodnutí žádnou zodpovědnost.

Odpovídal 30. dubna 2020.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše obec v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Jaroslav Hajda, Hlohovec

Zdroj: archiv

1. Na první pohled naše obec jako taková a život v ní fungují bez větších problémů, celé to koronové šílenství jsme zatím přečkali bez nějaké výraznější újmy, avšak jako všude jinde, i u nás trpí místní  firmy a živnostníci. Vzhledem k tomu, že jsme vinařská obec, pro jejíž obyvatele je turistický ruch významným zdrojem příjmů, tak se nás uzavření či omezení provozoven výrazně dotklo. Doufám v brzké zlepšení situace a návrat života k normálu.

2. Těch, co v této kritické době pomohli, je u nás v obci spousta a já jim touto cestou mockrát děkuji. Jsou to jak švadlenky, které šily roušky, tak samotní dárci roušek a materiálu na jejich šití, dezinfekčních prostředků a různých ochranných pomůcek. A musím také poděkovat všem našim občanům, že celou tuto kritickou dobu zvládli s grácií, že respektovali vydaná nařízení a nemuseli jsme řešit problematické situace. Zvláštní díky patří učitelkám místní základní školy za to, že se zhostily mé iniciativy výuky přes internet. Přes počáteční technické problémy se nám podařilo zrealizovat poměrně funkční výukový systém.

3. Současná vládní garnitura se vyznačuje zálibou v byrokracii, ve vydávání spousty různých vyhlášek a nařízení, a to se zrcadlí i v současné krizové situaci, jejíž právní pozadí se stává nepřehledným. A ostatně i Městský soud v Praze nám nyní potvrdil, že postupy naší vlády nejsou zcela korektní. Tedy co bych udělal jinak? Stál bych nohama na zemi, lépe analyzoval situaci a hájil zájmy státu a jeho občanů namísto lobbistických skupin a nadnárodních společností.

Odpovídal 30. dubna 2020.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše obecv současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Antonín Kadlec, Starovice

Zdroj: archiv

1. Zásadní problém z pohledu obce necítím. Vidím ho spíš, co se týče drobných živnostníků, restaurací, služeb, kadeřnictví. Z hlediska chodu Starovic ale ne.

2. Nechtěl bych nikoho jmenovat a povyšovat nad ostatní. Rád bych poděkoval všem. Především v první vlně se objevila sounáležitost, dobrovolníci začali šít roušky, firmy radovaly dezinfekci. Obyvatelům bych pak velice rád poděkoval za to, jak byli zodpovědní a disciplinovaní.

3. V první části, kdy se epidemie začala šířit, bych postup hodnotil opravdu velice dobře. Rychle zafungovala vláda, o čemž svědčí i výsledky a čísla. Opravdu smekám. V tom, jak jsme situaci zvládli, jsme, pokud ne na světě, pak v Evropě jistě nejlepší. Více skeptický jsem k následným krokům – tedy k otvírání jednotlivých činností. Není přesně dáno, kdo může kdy obnovit svůj provoz. Dále mi vadí, že termíny bývají vyhlašované pozdě večer či v noci a s účinností již od následujícího rána. Jako starostové jsme zásobovaní velkým množstvím informací, mnohdy i nadbytečných, často opakujících se z několika různých zdrojů. To je podle mě zbytečné a zatěžuje nás to. Byl bych pro, aby pokyny pro vedení obcí byly podávány jednodušší formou, a abychom dostávali pouze ty, které se nás skučně týkají a jsou pro chod samospráv zásadní.  Dále bych rád zmínil, že z mého pohledu je koncepce rozvolňování opatření velmi nejasná. Nerozumím například tomu, že svatebčanů může být na svatbě maximálně deset, do kostela na mši ale může i patnáct lidí. Potom nevím, jakým způsobem máme vést například vítání nově narozených občánků. Zkrátka rozvolňování vnímám jako nesystematické a chaotické. Kupříkladu salony pro psy otevřely, kdežto kadeřnictví ne. Podivuji se i nad tím, že na fotbalové utkání může přijít až sto třicet lidí. S tím ztotožněný jednoduše nejsem.

Odpovídal 30. dubna 2020.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše obec v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Antonín Vejvančický, Boleradice

Zdroj: archiv

1. Z pohledu vedení obce mohu říct, že nás v současné době do jisté míry brzdí omezená funkčnost například některých dalších orgánů státní správy.

2. Mnoho z našich občanů se hlavně zpočátku nezištně zapojilo například do šití roušek, sami jsme byli schopni zajistit tuto ochranu pro celou obec ještě předtím, než nastala obecná povinnost se tímto způsobem chránit. Naši obyvatelé sami nasazovali svoje zdraví, síly a prostředky, aby pomohli druhým. Patří jim za to velký dík a můj upřímný obdiv.

3. Některé kroky bych hodnotil jako správné, jiné jako chybné, nebo spíš trochu zmatené. Ovšem nejsem žádný expert na krizové situace. Myslím si také, že v podobných situacích je skoro nemožné reagovat se stoprocentní neomylností.

Odpovídal 27. dubna 2020.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše obec v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěla v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Božena Bošiaková, Jevišovka

Zdroj: archiv

1. Mám za to, že problémy naší obce jsou srovnatelné s problémy jiných obcí naší velikosti. Od 16. března dostáváme spoustu informací o nařízeních a zákazech. V prvních chvílích občané ukázněně vše dodržovali, ale postupem času nám chybí setkání s blízkými, rodinami v zahraničí, možnost pracovat, dětem chybí škola, a to opravdu někteří přiznávají. Snad se nám podaří vše překonat a brzy se vrátíme do starých kolejí.

2. Nová situace nám ukázala, že se můžeme spolehnout na solidaritu našich občanů, výjimečné jsou všechny naše švadlenky, které ani chvíli neváhaly a téměř ihned začaly šít roušky. Zásobují tak nepřetržitě naše obyvatele, přináší ušité roušky do místní prodejny Jednoty i na obecní úřad, kde je poskytujeme potřebným. Jednorázově předaly našité roušky také do místního Seniorprojektu. Spousta občanů nabízela pomoc starším lidem i obci. Cením si každé nabídky. Vše zatím zvládáme.

3. Informace o vydaných nařízeních, opatřeních dostáváme opakovaně z několika stran. Samozřejmě vše sledujeme na webech i sociálních sítích. Obávám se, že nedostáváme úplné informace, proto těžko hodnotit, zda všechna opatření jsou správná a účinná. Jen někdy tápeme a nemáme ty instrukce, co se od nás očekává. Chybí nám informace přímo o obci a našich občanech. Rozhodnutí o tom, že nesmíme vědět o nakažených občanech nepovažuji za správné.

Odpovídala 29. dubna 2020.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše obec v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěla v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Jana Majerová, Kašnice

Zdroj: archiv

1. V obci Kašnice, která je nejmenší obcí břeclavského okresu, můžeme spatřovat problém ve vzdálenosti od obchodů, zejména pro starší občany. Naštěstí si místní zvykli kvůli dávno zrušenému obchodu zajišťovat si potraviny jiným způsobem. Naše obec se rozprostírá podél silnice na trase mezi Brnem a Hodonínem, takže pobytem doma víc vnímáme hluk zvýšeným provozem kamionové dopravy. Každý dům má zahradu, sad, takže většina občanů tráví čas spíše tam. Naštěstí v zahradách můžeme volně dýchat a cítit vůni jara, nyní krásně rozkvetlých jabloní a třešní. 

2. Ráda bych poděkovala všem Kašnickým, kteří dodržují nařízení a nosí roušky. A nosí je zodpovědně. Chci poděkovat těm, kteří oprášili své šicí stroje a ušili pro své rodiny ochranné roušky. Zvláštní poděkování pak patří Lidce Seleznové a Dáši Hanákové, které bych pasovala do hlavních zásobovaček roušek pro místní občany, které jsme roznášeli během prvních týdnů a zásobují také náš originální rouškobox v centru obce. Přebytečné roušky od nich i dalších kašnických žen jsem společně se sladkostmi mohla předat Diecézní charitě v Rajhradě, kašnické děti nakreslily obrázky seniorům na oddělení lůžkové péče v hustopečské nemocnici. Narychlo jsme díky výzvě na sociální síti Facebook uspořádali sbírku oblečení, a nakonec jsem vlastně jen naštěstí z několika málo domácností mohla odvézt úplně plné auto oblečení pro lidi bez domova do kavárny Podané ruce. Všem, kteří v této době přispívají ať drobným obnosem, dárkem, obrázkem, oblečením, ale i jinou formou pomoci, těm patří také velký dík. Uznání a respekt mají též všichni ti, kteří se potýkají s výukou doma. Ať jsou to ti, co úkoly zadávají a připravují výuku, tak rodiče a děti, kteří toto v nelehkých podmínkách musí skloubit s prací a dalšími povinnostmi. Děkuji všem, kteří denně bojují v první linii, sami jsme se jako jedna z prvních obcí připojili k iniciativě vyvěšení vlaky České republiky jako poděkování těmto hrdinům. A ještě nakonec chci poděkovat naší skvělé paní účetní Martině Klimešové, kterou jsme nejprve kvůli rekonstrukci úřadu vystěhovali do malinké budovy knihovny, odkud jsme ji po dalších peripetiích s potřebným vypnutím elektřiny i v knihovně opět vystěhovali, a nyní tak pracuje z domu.

3. Pro mě osobně jako pro neuvolněnou starostku není vůbec lehké pročítat příchozí materiály týkající se všech opatření a změn, zvládat běžnou agendu na úřadě a v zaměstnání. Jsme malá obec, která nemá žádné nemocniční či zdravotnické zařízení, kterému by se něčeho nedostávalo. Zpočátku to asi nebylo vše úplně hladké a jednoduché. Zaznívá to z mnoha úst, ale těžko hodnotit něco, co jsme si nikdo předtím nezažili. Stát mohl být lépe připraven a lépe všechny informovat, volit vhodnější rétoriku. Mohlo se dříve začít testovat v laboratořích, které nabízely své kapacity. Této oblasti ale nerozumím, nemohu ji kvalifikovaně posoudit. Po bitvě je každý generál. Hlavně tedy z bitvy vyjděme posíleni tím, co nám všem jde teď velmi dobře. A to je spolupráce a dobrosrdečnost. 

Odpovídala 30. dubna 2020.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěla v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Markéta Vaňková, primátorka Brna

Zdroj: Archiv

1. Pokoušíme se zmapovat ekonomické dopady pandemie do rozpočtu města, kde očekáváme propad příjmů ze státní pokladny o více než jednu miliardu. Omezující opatření se projeví i na hospodaření městských firem. Budeme tedy určitě hledat úspory, ale současně víme, že projekty, jako třeba Velký městský okruh nebo Tramvaj Plotní, jsou pro Brno životně důležité a musí pokračovat…

2. Uvedením jednoho jména, ať už firmy nebo člověka, bych znevážila desítky, stovky, tisíce ostatních… Výjimeční byli a pořád jsou všichni, kteří pochopili, že každý z nás je součástí řešení.

3. Nechtěla bych se stavět do role chytrého generála, navíc vyhráno ještě určitě není. Zpočátku hlavně vázly informace směrem z vlády k nám, lépe mohla fungovat také distribuce ochranných prostředků pro zdravotníky, kterou zajišťoval stát a kraje. Ale koronavirus nás všechny postavil do situace, jaká tu nikdy nebyla, takže ani nemohlo všechno fungovat jako po drátkách. Brno si navíc dokázalo poradit. Teď mi vadí především podivné pokusy vlády obcházet zákony a hlavně její chaotické kroky. Na jedné straně prodlužování nouzového stavu, na druhé zmatené rozvolňování opatření… A to vše bez jakéhokoliv hodnověrného zdůvodnění.

Odpovídala ve čtvrtek 30. dubna

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Milan Buček, Ivančice

Zdroj: Archiv

1. Město má v současné době rozestavěny dvě velké stavby, do kterých investuje většinu svých financí. Zprávy o předpokládaném snížení příjmu městského rozpočtu daným rozpočtovým určením daní jsou pro město velmi nepříznivé. Zastavujeme investice, které snesou odkladu a neohrozí chod města. Zda toto opatření bude dostatečné, ukáže další vývoj, v opačném případě budeme činit další kroky k zajištění financí. Očekávání snížení daňového výnosu. Děláme si sami rezervy, aby byl rozpočet stále vyrovnaný. Nesmíme hospodařit se schodkem.

2. Všem zdravotníkům-lékařům, sestrám , ostatnímu zdravotnickému personálu a všem lidem, kteří aktivně pomáhali, šili roušky a zajišťovali to, co stát nestihl.

3. Z hlediska řízení státem je situace nepřehledná, velké množství nařízení je vydáváno impulsivně což právě neusnadňuje další činnost krajů a obcí s rozšířenou působností. Nedostatečné zajištění ochranných prostředků pro praktické lékaře pečovatelskou službu a jiné potřebné služby, jejich distribuce s dvoutýdenním zpožděním vystavila kraje a města ORP velkému tlaku. Hlavně logistika distribuce OOP (osobní ochranné prostředky, pozn. red.) byla žalostná. Krizové štáby pouze suše konstatují nedostatek OOP a snaží se je zajistit vlastní silou za přemrštěné ceny.

Oprávněnost kroků vlády je dána soudním výrokem, stát má zpracované krizové scénáře pro případy pandemie, nevím, proč se postupovalo jiným způsobem. Stačilo přenechat činnost krizovému štábu.

Jako vždy, nedostatky se projeví až během nastalé situace, určitě je vhodné analyzovat postupy a zvážit zásoby státních hmotných rezerv pro podobné případy. Krizové řízení cvičí různé situace, blackout, sucho, povodně, k zamyšlení je, zda se nezačít připravovat i na zvládnutí pandemie.   Hodnotím spíše snahu řešit těžkou situaci. Všichni máme málo informací.

Odpovídal ve středu 29. dubna

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Jiří Crha, Blansko

Zdroj: archiv starosty

1. V posledních týdnech řešíme hlavně to, jak nařízení vlády uvádět do praxe. Od počátku je stejný model, vláda vyhlásí mimořádné opatření, obce nejsou informované předem, vše se dozvídáme z médií, chybí detailnější informace. Patrné je to na nyní na příkladu otevírání základních a mateřských škol – ministerstvo vyhlásilo termín možného otevření škol za podmínky dodržení hygienických opatření, ta ale zatím nestanovilo. Provoz se má obnovit 25. května, podmínky znovu zprovoznění ale zatím neznáme, nevíme, co budeme muset jako zřizovatelé zajistit, metodický pokyn zatím ministerstvo neposlalo. Nejistota také trvá ohledně financování, čekáme, jaký dopad budou mít mimořádných opatření na rozpočet města. Mám ale radost, že se nám zatím daří zvládat vše podstatné.

2. Těžko vyzdvihnout někoho konkrétního, v našem městě se od počátku zvedla velká vlna solidarity, nejrůznější pomoc nabídly desítky firem a stovky jednotlivců, společně jsme se snažili zajistit zejména péči o nejrizikovější skupiny a ochranné pomůcky pro seniory, sociální službu a zdravotníky, včetně těch v Nemocnici Blansko, která patří městu. Řada potřeb se podařila pokrýt díky projektu města, skautů a blanenské farnosti ‚Pomáháme Blansku‘, který zkoordinoval akutní požadavky a potřeby a pomohl pokrýt pomoc s nákupy a donáškami pro seniory, hlídáním dětí i dodávkou zdravotnických potřeb. Odstartoval ale i projekt Město šije, v němž z materiálu nakoupeného městem dobrovolníci ušili na 19 tisíc roušek. Poděkování patří všem, kteří se na jakékoliv pomoci podíleli, těm, kteří zajistili fungování města i lidem, kteří se podvolili omezením a zachovávají si chladnou hlavu.

3. I když máme velké výhrady k tomu, jakým způsobem byly v počátcích zajištěny, respektive nezajištěny ochranné pomůcky pro zdravotníky a sociální službu, nechci postup vlády v začátcích pandemie jen kritizovat. Šlo o novou situaci, s níž nikdo neměl zkušenosti. A bylo třeba jednat rychle. Proto bych odpustil, že na začátku chyběla koordinace a informování obcí příliš nefungovalo. Moc ale nechápu, proč tento stav přetrvává už druhý měsíc a vláda stále činí překotná rozhodnutí, stanovuje účinnost svých nařízení obratem, většinou aniž s nimi obce seznámí s dostatečným předstihem. Termíny se neustále mění a mnohdy se rozcházejí i tvrzení jednotlivých členů vlády. Je pak nadmíru složité se v tom, co platí, vyznat, opatření uvádět do praxe a srozumitelně s nimi seznamovat občany. Je také otázkou, zda nastavené restrikce, zejména ty, které omezují drobné živnostníky, byly v takovém rozsahu nutné. Věřím ale, že v zásadě všichni se snaží dělat maximum a myslím, že jsme zoceleni, pokud se podobná situace bude opakovat.

Odpovídal ve středu 29. dubna.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Jaroslav Dohnálek, Boskovice

Zdroj: archiv starosty

1. Domnívám se, že aktuálně se ještě nepotýkáme s problémy, ale očekávám, že se v blízké i vzdálenější budoucnosti budeme potýkat s následky vzniklé situace. Velkým problémem je informovanost. Informace se mění každým dnem, podnikatelé i občané jsou z toho zmatení a neorientují se v tom, co se může a nemůže. Jako příklad uvedu drobnost – rozhodnout v noci o tom, že se od rána opět vybírá poplatek za parkovné, není podle mě systémové. Nejdříve se vydal „jízdní řád uvolňování opatření“, pak se vydala změna jízdního řádu, další a další a dnes už je několik změn jízdního řádu. To vše má dopad třeba i na to, jak se mají chovat městem zřízené organizace. Podle dostupných informací, které se často mění ze dne na den, není možné predikovat jasnější a dlouhodobější vývoj situace například v mateřské a základní škole, které zřizujeme, v kulturních zařízeních, ve sportovních zařízeních apod. Na to bychom potřebovali jasný jízdní řád v dlouhodobějším horizontu. Dodnes také nikdo jasně neřekl, jestli pomoc vlády, potažmo krajů, byla bezplatná nebo za to bude dodatečně někdo chtít nějaké finanční náhrady. I to by potom byl problém pro městský rozpočet. Samozřejmě městu vznikly neplánované náklady na zajištění potřebných ochranných prostředků v době nouzového stavu mimo vládní pomoc, například pro městskou policii, kterou státní orgány neřešily.

2. Za této situace nechci vyzdvihovat jedince nebo jednu firmu. My jsme již v dubnovém i květnovém Boskovickém zpravodaji poděkovali konkrétním osobám, spolkům a firmám za pomoc, děkujeme i na sociální síti a webu. Obecně je potřeba poděkovat všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli ke zdárnému zvládnutí této nové krizové situace, a to jak z externích subjektů, tak i pracovníkům městského úřadu a organizací zřizovaných městem. Děkuji občanům za šití roušek, děkuji firmám za roušky, dezinfekci, ochranné štíty. Děkuji dobrovolným hasičům a městský strážníkům, že hned v prvních dnech obešli téměř 1 500 seniorů, uklidnili je, zeptali se, zda něco nepotřebují, předali jim roušky a informovali je o městem zřízené lince, kam mohou volat své dotazy a požadavky na pomoc. Velice si vážím solidarity, která vznikla za této těžké situace.

3. Já samozřejmě nemohu posuzovat postup vlády a kraje z celorepublikového hlediska, protože nemám potřebné informace. Jestli byly správné, nechávám na odbornících, já jim věřím, že byly nutné. Jestli bych udělal něco jinak? Na to nejde odpovědět bez informací, které měla k dispozici vláda. Já bych třeba neotevíral jako první hobby markety, ale vláda asi měla informace, které je k tomuto otevření vedly. Pro všechny to byla nová zkušenost, se kterou se dosud nikdo nesetkal a je příliš brzy hodnotit, co bylo správné a co špatné. To můžeme udělat až s určitým časovým odstupem po pominutí všech omezujících nařízení. Hlavně bez emocí a s chladnou hlavou. Já osobně bych třeba více preferoval naše české firmy v dodávkách ochranných pomůcek. Opět zde musím zmínit problém s přenosem a kvalitou informací. Jako obec s rozšířenou působností jsme byli krajem pověřeni distribucí ochranných prostředků zdravotnickým zařízením. Byly ohlášeny dva termíny, kdy ochranné prostředky budou dodány, nepřišly ani jednou. První zásilka přišla asi 10 dnů po vyhlášení nouzového stavu, kdy zdravotníci měli předepsané používat něco, co neměli. Dalším problémem bylo to, že zdravotníci od kraje dostali jiné seznamy, než my k distribuci. Takže někteří se po nás dožadovali ochranných prostředků, ale my jsme je pro ně neměli. Administrativním problémem bylo to, že většina zásilek dorazila o víkendu, ale telefonická spojení na zdravotníky byla pouze na pevné linky v ordinacích, které jsou o víkendu zavřené. Znamenalo to na webech dohledávat mobilní spojení nebo využívat osobní známosti s lékaři. To jsou drobnosti, které by se mohli do příští krizové situace vyřešit. Velice nás také zatěžovala naprosto zbytečná administrativa a byrokracie ze strany krajského úřadu. Náš pracovník musel denně zpracovávat různé tabulky a hlášení, k jejichž vyplnění neměl informace a ani je nemohl získat. Ubíralo mu to čas, ve kterém by mohl dělat mnohem užitečnější věci.

Odpovídal v úterý 28. dubna.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

František Lukl, Kyjov

Zdroj: archiv

1. Kyjov zatím podle oficiálních čísel hygieniků neeviduje jediného pacienta nakaženého nemocí COVID-19. Nepotýkáme se ani s nedostatkem ochranných pomůcek. Díky domácím švadlenkám a šičům jsme dokázali velmi rychle zásobit seniory i pracovníky v tzv. první linii. Momentálně roušky každé pondělí nabízíme plošně našim občanům. Největší problém související s koronavirovou pandemií tak nezažíváme nyní, ale teprve nás čeká. S ohledem na ekonomické vyhlídky město musí počítat s výrazně nižšími daňovými příjmy, a to až ve výší 20%. Proto už teď hledáme úspory, abychom mnohamilionový výpadek v rozpočtu dokázali ustát. Obávám se, že se to dotkne i některých investic, které budeme nuceni odsunout na příští roky.

2. Slova díků si zaslouží všichni, kteří přiložili ruku k dílu a nezištně se zapojili do pomoci potřebným. Desítky lidí šily roušky, další se jim jejich mimořádně důležitou práci za šicím strojem snažili zpestřit – vinaři dobrým vínem, domácí cukrářky zase třeba nějakou dobrotou. Nesmím zapomenout ani na dobrovolníky, kteří zajišťovali nákupy potravin či výdej léků našim seniorům nebo zdravotně postiženým. Nezaznamenal jsem jediné odmítnutí. Na každé zavolání tito lidé vždy nákup zajistili.

Kdybych měl alespoň v jednom případě poděkovat konkrétně, velký dík by putoval za jedním z kyjovských podnikatelů. Bohužel je natolik skromný, že si nepřál, abychom jeho jméno zveřejnili. Tento štědrý dárce nám na radnici přinesl pomyslný šek ve výši sto tisíc korun. Za tyto peníze jsme pořídili dezinfekci, kterou rozdělujeme do kyjovských domácností

3. Po bitvě je každý generál. Vláda i kraj musely dělat rozhodnutí, která rozhodně nebyla populární. Zdraví lidí je na prvním místě. Finanční zdraví obchodníků, firem a podniků při zavřených provozovnách nepochybně krvácí. Z pozice předsedy Svazu měst a obcí  s vládou vyjednáváme, aby ekonomický dopad na obce byl co nejmenší. Od ministryně financí jsem dostal příslib, že vláda nebude zasahovat do rozpočtového určení daní ani do stávajících operačních programů. Naopak nasměruje další dotační tituly do rozvoje území a pomůže legislativními i finančními nástroji ke zrychlení a usnadnění čerpání zdrojů či převodu státních pozemků. Domnívám se, že investice obcí a měst budou pro restart české ekonomiky velmi důležité.

Odpovídal v pondělí 27. dubna 2020.

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Karel Jurka, Vyškov

Zdroj: archiv 

1. Jako každé město jsme přistupovali k problémům tak, jak přicházely. Operativně jsme řešili shánění látek na roušky, jejich samotné šití, distribuci, podporu tisku ochranných štítů, pomoc nemocnici, neziskovým organizacím. Ale ten největší problém, který mě trápí a bude tížit v následujícím období, je daňová predikce ministerstva financí. Už pro tento rok se vůči našemu schválenému rozpočtu podle předpokladů s dopady krizové situace propadneme o přibližně 40 milionů korun, což je skutečně velká rána. Spousta investičních akcí je rozběhnutých a logicky nejdou zastavit. Vyškov dlouhodobě šetří a má nemalé finanční rezervy, s krvácejícím srdcem do nich asi budeme muset sáhnout.

2. Ve Vyškově jsou výjimeční lidé, kteří se rozhodli nezištně pomáhat. Je velmi těžké vyjmenovat všechny, protože jich bylo opravdu hodně. Například paní místostarostka Karin Šulcová zorganizovala skupinu více než 50 dobrovolných švadlen z Vyškova a okolí. Dobrovolníků bylo z různých sfér skutečně mnoho. Ale pokud bych měl někoho jmenovat, tak je to podnikatel Michal Dědek, který se svými zaměstnanci šil a rozdával potřebným roušky, podílel se na projektu Rouškomaty pro Vyškov, za kterým stál Petr Čáslava z firmy Foodex, díky patří rovněž firmě Vyrobadresu.cz rodiny Radka Navrátila, všem tiskařům ochranných štítů, tady musím zmínit pány Jaromíra Šuranského a Radima Pytelu, nemalé věcné dary poskytly například společnosti QUANTUM a STAEG. Skutečně se nedají vyjmenovat všichni, patří jim nicméně velký obdiv a poklona.

3. Nikomu na vládní úrovni pozici v této krizové době nezávidím, protože nevím, jak bych mnohé situace sám řešil. Pokud bych měl zmínit jednu oblast, tak na počátku byl výrazný problém s množstvím a distribucí ochranných pomůcek. Přerozdělovali jsme skutečně směšné počty pomůcek, seznamy, které jsme dostali k dispozici, byly chaotické a neúplné. Velmi nám v tomto směru pomohl pan doktor Rostislav Verner, kterého jsem přizval do krizového štábu. Děkuji i Ondřeji Metelkovi, který má u nás na úřadě na starosti krizové řízení, celému krizovému štábu, rozhodně svým místostarostům. Zvládli jsme mnohé. Nerad bych byl tedy kritikem. Setkali jsme se s něčím zcela novým, určitě máme mnoho nových poznatků a zkušeností, které nám musí pomoci k ještě lepší připravenosti v budoucnu.

Odpovídal ve středu 29. dubna

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Michal Boudný, Slavkov u Brna

Zdroj: archiv 

1. Problémy jsou dva. První je ryze sociální, kdy ustal jakýkoliv kulturní, společenský nebo sportovní život. Má to neblahý vliv na psychiku obyvatel a lidé se museli ve velmi krátké době adaptovat na jiný režim. Druhý je ekonomický, kdy má město ztíženou situaci v plánovaných investicích a rovněž se musí připravovat na daňové výpady, které jdou do jednotek až desítek milionů korun.

2. Nelze nikoho glorifikovat. Každá pomoc se cení! Ať už jde o jednotlivce, kteří přinesou hrst ušitých roušek či firmu která dodá stovky štítů. Poděkování patří všem, kteří nezůstali lhostejní, pomáhají svým blízkým a především dodržují vládní nařízení a svým chováním tak nepřispívají k šíření choroby.

3. Po bitvě ( je-li skutečně po bitvě?) je každý generál. Pro všechny je to nová a nečekaná zkušenost, která ukazuje na bolavá místa v našem zdravotnictví, krizovém řízení a skladě hmotných rezerv. Za této situace nelze nikoho kritizovat či vinit. Opatření se dotkla každého z nás a byla a jsou velmi nepříjemná. Na druhou stranu neprožíváme tragické scénáře jako na jihu Evropy či USA, kde denně vymře několik vesnic. Každá svoboda něco stojí a je pouze na nás co jsme za ni ochotni zaplatit. Kraj je v této situaci prostředníkem mezi ORP a vládou a komunikace probíhá bez problémů.

Odpovídal pondělí 27. dubna

1. Jaký je největší problém, s nímž se vaše město v současné době potýká?
2. Je někdo výjimečný, ať už osoba nebo instituce či firma, které byste chtěl v této těžké době poděkovat za pomoc?
3. Jak hodnotíte kroky vlády a kraje v boji s koronavirem. Jsou podle vás správné a oprávněné? Udělali byste něco jinak?

Jan Grois, Znojmo

Zdroj: archiv starosty

1. Řešíme otevírání škol a školek. Není jasná daná metodika, která by řekla, za jakých podmínek se mají školky otevřít. Dalším problémem jsou pendleři. Mám obavu z ekonomické recese a růstu nezaměstnanosti.

2. Děkuji všem, kdo nezištně pomáhají. Také děkuji všem, kdo poctivě dodržují všechna nařízení.

3. Důležité je, že vláda rychle zatáhla za brzdu, takže jsme se vyhnuli italskému scénáři. Vláda by měla také zlepšit komunikaci při uvolňování. O spoustě věcí se dozvídáme z médií.

Odpovídal v pondělí 27. dubna.