Stejná situace na jižní Moravě panuje i tentokrát. Ve čtvrtek kvůli ní dokonce zasedne krizový technický štáb Povodí Moravy. „Mnoho toků dosáhlo hranice sucha. Úkolem štábu je navrhnout opatření pro hospodárné nakládání se zdroji a připravit se na požadavky na zvýšení dodávek vody," sdělil generální ředitel povodí Jan Hodovský.

Průtoky vody jsou v porovnání s červencovými průměry výrazně nízké. Podle Hodovského mohou obce výhledově zakázat využívání vody na zalévání či napouštění bazénů. Už nyní se rozhodli nenapustit koupaliště například v Lesonicích na Znojemsku. „Bazén lehce propouští, připadalo nám to jako velké plýtvání," přiblížil starosta obce Pavel Herman. Ten vyzýval lidi, aby s vodou šetřili a nezalévali.

Trpí i dobytek

Velké škody přináší sucho 
i zemědělcům na Břeclavsku. Potvrdil to předseda okresní agrární komory a Zemědělského družstva v Bulharech Antonín Osička. „Škody zaznamenáváme každý den, a to především u obilovin, kukuřice, cukrové řepy a zeleniny. Potíže máme také v živočišné výrobě. Ve stájích je nesnesitelné horko," shrnul.

Břeclavsko kvůli enormnímu suchu ztrácí v posledních letech pozici jedné ze zemědělsky nejúrodnějších oblastí v republice. Klima se mění, tvrdí i senátor Jan Hajda 
z Pavlova, který léta šéfoval Zemědělskému družstvu Sedlec.

I proto se nyní snaží „dotlačit" Břeclavsko na seznam oblastí postižených nepříznivými klimatickými podmínkami, což by znamenalo pro zemědělce speciální dotace 
z Evropské unie. „Ministerstvo zemědělství uvažuje
 o roku 2018. Z termínu jsem zklamaný. Řada pracovníků ministerstva však není ochotná přijmout prokazatelné změny klimatických podmínek v regionu," řekl Hajda.

Kvůli suchu a nižší úrodě se také zvyšují ceny na brněnské plodinové burze. „Tato situace působí na mírné zvýšení cen především u sladovnického ječmene až o 174 korun na tunu a u řepky až o 227 korun na tunu," vyčíslil dopady sekretář burzy Karel Zezula. Ječmen nyní stojí 4402 korun, řepka 9933 korun.

Bouřky nepomohou

Bez dostatku vláhy trpí 
i mladá vinná réva, která si ještě nenatáhne vodu z hloubky. „Doslova katastrofa je to pro mladé výsadby, které bez dostatečné zálivky hynou," podotkl výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček, podle které by pomohly aspoň dva týdny s pomalým deštěm. Přívalové bouřky totiž půdu vláhou nenasytí.

Jenže kromě bouřek meteorologové v nejbližších dnech výraznější srážky nepředpokládají. Následující čtyři týdny mají být podle nich srážkově jen normální až slabě podnormální. „V sobotu budou ojediněle přeháňky. Nejvyšší teploty dosáhnou třiatřiceti stupňů," sdělil meteorolog Petr Münster. Podle týdenní předpovědi se nejvyšší teploty od neděle začnou snižovat pod třicet stupňů Celsia.

To ve středu na jižní Moravě znovu padaly teplotní rekordy. Meteorologové zaznamenali maxima na všech stanicích, kde se měří víc než dvacet let. Nejtepleji bylo ve Strážnici na Hodonínsku, teploměr tam ukázal 37,8 stupně Celsia.

Na vodu ze studny už se nemohou spolehnout některé rodiny na Vyškovsku. Antlovi 
z Ruprechtova jsou přitom na vodě ze studny na zahradě závislí. Nyní je téměř vyschlá 
a rodina se musí spoléhat na pomoc okolí.

Na rozdíl od nich je na obecní vodovod napojený dům, v němž žije jejich dcera. „Nabídla nám pomoc, chodíme si k ní třeba vyprat prádlo," svěřila se Ilona Antlová. Doplnila, že na zalévání okurek, rajčat a cuket na zahradě už rezignovala.

Kůly u hradiště

Kvůli klesajícím hladinám řek se začínají objevovat stavby, které dávno zmizely. Například ostatky Masarykova mostu přes řeku Moravu mezi Hodonínem a Holíčem, který před sedmdesáti lety vyhodili nacisté do povětří. „Při normálním stavu je půl metru pod vodou. Po jeho zbytcích lze momentálně přejít z České republiky na Slovensko," upozornil František Ondruš z hodonínského přístaviště.

Po poklesu hladiny Moravy se objevila další atrakce u Slovanského hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku, kde si lidé mohou prohlédnout kůly ze začátku devatenáctého století. „Pravděpodobně jde o zpevnění břehu a část konstrukce mostu přes řeku Moravu," uvedl archeolog Lumír Poláček.

Podle mikulčického kronikáře Svatopluka Rutara však sloužily k uvazování lodí, které přepravovaly dřevo
z lichten­štejnských le­sů.