Stanislav Židel z Mikulova se loni proslavil chycením dravé pirani v mikulovském lomu. Od září by za takový úlovek nejspíš dostal pokutu.

S rybařením je tam definitivní konec. Zástupcům Chráněné krajinné oblasti (Chko) Pálava už došla se zakázaným lovem trpělivost. „Rybářský revír to ani nikdy nebyl. Dali jsme lidem na vědomí, že nebudeme nadále tolerovat černý rybolov. Každý, kdo odnášel ryby, škodil na majetku. Místo navštěvovaly desítky rybářů. Když bylo hezky, sedělo jich tam pět až šest za den," říkal Jiří Kmet z Chko.

Lom se pro některé stal velmi oblíbeným místem. Kdo se s ním však odmítne rozloučit, riskuje pokutu. „Tu mohou udělit ochránci, kteří jsou zároveň strážci přírody. Jako úřední osoby k tomu mají pravomoci. Pokud se jim někdo například odmítne legitimovat nebo bude agresivní, nastoupíme my," oznámil velitel mikulovských strážníků Jiří Hamerník.

Na lom budou více dohlížet ochránci, kteří nadšence sedící u břehu s udicemi o změně přístupu informovali už na začátku léta. S posledním srpnovým dnem doba hájení končí. „Budeme místo kontrolovat v pracovní době i po ní. Dosud jsme důvody zákazu lidem vysvětlovali, od prvního záři už budeme nesmlouvaví," zmínil Kmet.

Podle všeho se lovci místu raději vyhnou. I když někteří neradi. „Všichni jsou z toho nešťastní, nedělali tam žádný nepořádek. Chtěli jsme ještě na Chko zajít, ale nakonec jsme to nechali na jejich rozhodnutí. Je to škoda, uvidíme, co září přinese," vzkázal Židel prostřednictvím manželky.

Konec exotiky

Pokus zvrátit absolutní zákaz rybolovu by pravděpodobně byl zbytečný. Kmet tvrdí, že ekosystém v lomu je narušený a bude trvat zhruba tři až čtyři roky, než se jej podaří upravit podle představ ochránců. Hlavním problémem se staly nelegálně vysázené ryby, které se do lomu dostaly z rukou některého z rybářských nadšenců či akvaristů.

„Rádi bychom vytvořili kvalitní prostředí, kde budou například obojživelníci a dravé ryby. Právě ty loví rybáři, ale ryby plevelné, které tam být nemají, hodí zpět do vody. Jsou pro ně bezcenné," sdělil ochránce.

Ani zvýšený dozor ale podle něj nepovede k nastavení původního stavu, kdy průhlednost vody byla až osm metrů. Přesto je změna potřebná. Už jen kvůli vysazování exotických živočichů, jakým byla například piraňa.

„Nadšeným chovatelům, kteří najednou zjistí, že se jim ryba do akvária už nevleze a hodí ji do lomu, v tom asi přesto nezabráníme. Ale když rybáři nebudou do vody dávat, nebudou z ní ani tolik brát," je si jistý Kmet.

Jedinou akcí u lomu se tak nejspíš stanou jednorázové rybářské kroužky, v nichž se mladí nadšenci naučí zásadám lovu. Ochránci díky tomu zjistí, jaké druhy ve vodě aktuálně žijí.