A způsobil poprask.

Stejně jako autor, který jeho příběh vymyslel. Švéd Jonas Jonasson napsal knihu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel už před lety. Přesto jeho dílo stále patří na špici výpůjček knihoven na Břeclavsku. „Pro mě je to autor století," nezastírá knihovnice z Velkých Pavlovic Dana Růžičková. A Jaroslav Čech z břeclavské knihovny doplňuje: „V loňském roce byl u nás jeho stařík nejpůjčovanější knihou."

Ačkoliv pomalu přicházejí ve známost nová jména, severští autoři dlouhodobě drží v okrese přední příčky oblíbenosti. Až na Jonassonova staříka a nově také Analfabetku, jde většinou o detektivky a thrillery. „Lidé o ně mají zájem, čtou je pravidelně a rádi… Ale to platí také o jiných. Seveřané se nahoře udrží v případě, že se jim budou nadále věnovat nakladatelé," vypráví Růžičková.

Skandinávie dlouhodobě chrlí jednu literární osobnost za druhou. Namátkou: Larsson, Nesbo, Karjel, Olsen… „Čím tak zaujali? Nedávno jsem nad tím přemýšlela. Jejich příběhy se odehrávají ve zvláštním, jiném prostředí. Panuje v nich tajemno. Rozdíly mezi nimi a detektivkami z Anglie nebo Ameriky jsou v tomto patrné," líčí novosedelská spisovatelka a autorka detektivní tetralogie Věra Fojtová, jež má pro literaturu z chladných zemí slabost.

Všimla si také další odlišnosti. Severští spisovatelé netradičně ozvláštňují hlavní postavy. Například Harry Hole, jehož stvořil Nor Jo Nesbo, neustále bojuje s alkoholem a v pozdějších dílech mu například chybí prst. Ve zkratce: často nevrlý a nepředvídatelný sólista se smyslem pro spravedlnost. „Je to také móda, čímž jejich umění nijak nesnižuji. Někdy mám ale pocit, že to, co čtu, není až tolik výjimečné," doplňuje Fojtová.

Podle Růžičkové je zřejmý ještě další poznatek, jenž do veřejných i domácích knihoven zavál severský trend propracovaná zákeřnost až brutalita. Násilím někteří ze spisovatelů rozhodně nešetří. Třeba Vraní dívka od autorské dvojice vystupující pod pseudonymem Erik Axl Sund má na přebalu upozornění, že jde o čtení pro silné povahy. „Typickým čtenářem těchto knih rozhodně nejsou středoškolští studenti. A stejně tak to nejsou ani důchodci. Na čtení severských detektivek a thrillerů jsou potřeba pevnější nervy, protože tvůrci v nich velmi přitvrdili. Obsah je tvrdý a náročný. Často nevím, jestli to mám označit už jako horor," dodala žena.

Lidé z knihoven se shodují, že Skandinávci se na špici oblíbenosti udrží i nadále, přesto je v okrese patrný pomalý nástup další vlny. Růžičková zmínila například Kanaďanku Louise Pennyovou či Irku Tanu French. Čech zase neopomněl kastelána zámku v Miloticích na Hodonínsku Evžena Bočka.