Vysvědčení školáka bez známek? Výjimka

„Děti u nás dostávají v podstatě vysvědčení dvě. První vypadá téměř stejně jako to, které všichni známe. Jen u některých předmětů není vepsaná známka, ale slovní spojení hodnocen slovně. Na druhém archu je potom samotné slovní hodnocení. Rozepíše se, čeho žák dosáhl, jaký udělal posun, nebo naopak, co je potřeba zlepšit," popsal ředitel velkoněmčické základní školy Miroslav Strouhal.

Ve Velkých Němčicích upustili od klasického známkování před pěti lety. Od té doby žáci první až čtvrté třídy nedostávají „čísla" za svou práci v hudební, výtvarné, pracovní a tělesné výchově.

„Z těchto předmětů měli vždy skoro všichni jedničku. To ale může být nespravedlivé. Na druhou stranu může být nefér i to, když dostane špatnou známku dítě, které prostě nemá talent. Slova jsou objektivnější než jedna číslice," přiblížil Strouhal důvody, proč se vedení školy pro tento typ klasifikace rozhodlo.

Shluk písmenek namísto čísel vítají i rodiče. S negativními reakcemi se podle ředitele setkávají ve Velkých Němčicích jen zřídkakdy.

„Známka je pouze jednostranné označení. Slovní hodnocení je oproti tomu široká škála různých slovních obratů, jimiž lze popsat znalosti a dovednosti dítěte. Zhodnotí se v něm práce za celý školní rok. Moc se nám líbí. Bereme ho jako příjemný bonus k vysvědčení," vyjádřila svůj názor Dana Sokolářová, jejíž synové chodí ve Velkých Němčicích do první a čtvrté třídy.

Pozitivně vnímá hodnocení prostřednictvím slov také speciální pedagožka z břeclavské pedagogicko – psychologické poradny Zdenka Kopecká. Upozorňuje ale zároveň i na možná úskalí.

„Tento typ hodnocení úplně ztrácí svůj smysl, pokud je to jen jakýmsi ekvivalentem známky. Musí se pojmout ve větší šířce. Například v něm i doporučit, co by mělo dítě udělat, aby se zlepšilo," upozornila Kopecká.

Zdůraznila také, že přechod od jednoho typu hodnocení k druhému musí být citlivý. Školáci bez známek by se hlavně neměli cítit vydělení od většiny. Neměli by si připadat méněcenní kvůli tomu, že se jim na vysvědčení nevyjímají samé jedničky.

Hlavní nevýhoda ale podle Kopecké spočívá ve větší zátěži pro kantory. Složit souvislý smysluplný text je pro ně časově i administrativně náročnější než jen „nasázet" pár číslic. „Na druhou stranu pro zodpovědného učitele, který se například už několik dní rozhoduje mezi dvěma známkami, může být slovní hodnocení úlevou. To, o čem přemýšlí, vlastně jen převede na papír," vyjádřila speciální pedagožka přesvědčení.

S tím souhlasí také Strouhal. Pro solidního učitele je podle něj slovní hodnocení prostředek k hlubšímu zamyšlení nad žáky. „Kantoři na sobě kvůli složitějšímu známkování musí pracovat. I učitelé se tak učí," uvedl velkoněmčický ředitel.

Další školou v břeclavském regionu, kde malí školáci dostanou na konci školního roku od paní učitelky dopis, je základní škola v Ivani. Slovní klasifikace pro žáky první až třetí třídy tam funguje už šest let. A to pro všechny předměty bez výjimky.

JANA LANGOVÁ