Podle lékařky Jolanty Mácové kvůli neshodám odešlo za dva roky přes dvacet lékařů. „Ne ale primárně kvůli platu, například kvůli rušení některých výjezdových základen nebo zavedení inspektorů provozu, kteří přehnaně kontrolují práci," konstatovala. Nových lékařů zaregistrovali za stejné období sedmnáct. „Musí však pracovat pod dohledem zkušenějších kolegů, nejde o adekvátní náhradníky," doplnila.

Rozhovory k tématu najdete v pátečním tištěném Deníku Rovnost

Kraj jako zřizovatel bude se záchranáři jednat, stejně jako poslední rok a půl. Hejtman kraje Michal Hašek se s nimi sejde na začátku srpna. Odboráři tvrdí, že selhala komunikace mezi vedením organizace v čele s ředitelem Milanem Klusákem a zaměstnanci.

Ten přitom na stávku reagovat nemůže, je nyní v zahraničí. „Oficiálně nás nikdo ani o stávce neinformoval, dozvěděli jsme se o ní vlastně až z médií," konstatovala mluvčí jihomoravské záchranky Hedvika Kropáčková. Přesto je hlavním požadavkem odborářů právě výměna managementu organizace.

Situace se nijak nedotkne péče o pacienty, jde o symbolický protest. „Vyhlášení stávkové pohotovosti ale podpořila podpisem zhruba polovina zaměstnanců záchranné služby, kterých je přes pět set. Nejde tedy o úzkou skupinu lidí, kterým něco vadí, a chceme, aby se po stávce něco konečně změnilo," nastínila lékařka Eva Freyová.

Podle mluvčí Jihomoravského kraje Elišky Holešinské Windové je záchranka pro jižní Moravu priorita. „Investovali jsme do úplně nových výjezdových stanovišť v Brně a ve Znojmě a za sedm let pořídili sedmdesát nových sanitních vozů a dalšího vybavení za více než čtyři sta milionů korun," sdělila. Kromě toho na odměny lékařů použili v červnu deset milionů korun.

To odborářům nestačí. „Pacient už není na prvním místě. Máme krásné budovy, nový dům ale lidi nezachrání," shrnul předseda odborové organizace Bohuslav Zrza.