Kliknutím zvětšíte„Jé, ty máš tak pěknou a barevnou košili,“ uvítala mě paní Dana na rozloučení s Vlastou Chramostovou v Národním divadle, kde měla jeden z nejsilnějších a niterných projevů. Bez ohledu na hosty ve formálně černých oblecích, byla to bezprostřední a nefalšovaná podpora. Typická pro Danu, jak jsem ji měl možnost poznat od svých dvaceti let. Vždy lidská, milá, vstřícná a bezprostřední. Statečná a silná žena. Silně věřící a vitální s mladickým elánem do posledního dechu. S bystře zářícíma očima a cigárkem v koutku.
Svobodný duch v Ječné propojoval underground s intelektuály
Martin Věchet
je bývalý disident, aktivista, publicista, cestovatel a zakladatel festivalu TrutnOFF
Legendární „Ječná“, byt Dany Němcové, který sdílela se svoji rodinou a nejbližšími přáteli vytlačenými bolševickým režimem do disentu, propojovala lidi z undergroundu a nezávislé intelektuály. Mladí lidé z Prahy i venkova se díky Daně a Jiřímu Němcovi seznamovali s předními aktivisty z okruhu Charty 77. Se svobodnými myšlenkami, nezávislou hudbou i s Magorem (Martinem Jirousem – pozn. red.). Pražský kulturní underground se propojoval s venkovským.
Neformální bytové přednášky v Ječné byly jednou z možností, kde se bylo možné vzdělat, když to na univerzitách nešlo nebo se na oficiální akademickou půdu nechtělo. Dana byla aktivní v Chartě, byla i její mluvčí. A to neměl bolševik rád. Nejprve ji zavřel za podvracení republiky a ještě v lednu 1988 za položení květin na Václavském náměstí k uctění Jana Palacha.
Byla téměř u všeho. Původně vystudovaná psycholožka stála u zrodu Charty 77 i VONSu a mnoha dalších iniciativ. Místo psychologické poradny uklízela a hadrem myla schody. Po Listopadu byla poslankyní Federálního shromáždění, ale především stále pomáhala lidem a obdarovávala úsměvem své okolí. Bez ohledu na vládnoucí režim byla vždy ochotná pomoci. S jejím synem Ondřejem jsme topili v kotelně a on z „Jéčka“ nosil ty nejkvalitnější nahrávky zakázaných Plastiků. Ale třeba i „západní“ tabletky, které tehdy nebyly k sehnání. Pro moji těhotnou partnerku byly záchranou. Při každém setkání na to s Ondřejem vzpomeneme. Byly tak kvalitní, že se nám potom narodila dcera Marta, veliká tak, že porod trval přes tři hodiny…
Dana se zasazovala o lidská práva a účastnila se všech zakázaných koncertů a setkání, to jí skrytě závidím. Byla „u toho“, zatímco my se s kumpány honili na dvorku za merunou a dohadovali se o spravedlnosti za faul či nastřelenou ruku. Ona spravedlnost žila.
Několikrát jsem se Danu pokoušel pozvat na náš festival, ať byl v Brně nebo pod horami v Trutnově. Vše sledovala. Bohužel to ale nikdy nevyšlo. Teď odešla a nestačil jsem jí říci: Díky za vše, paní Dano! I díky Tobě se vytvořilo úžasné společenství lidí s nezávislým svobodným myšlením. Díky Tobě bude Ječná věčná! Stejně jako má a naše vzpomínka na Tebe. Už jsi na lepším, jak mi napsal Tvůj syn Ondřej. Čest Tvé památce!
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
14
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
