Ano, my všichni jsme se měli už dávno a mnohem více zajímat o to, kam v naší zemi jdou peníze z evropských fondů. Měli jsme klást mnohem více otázek našim politikům od vládní úrovně až po úroveň obcí. Měli jsme se od počátku dívat na ty stovky miliard jako peníze naše vlastní, a ne jako na „bruselské“, prostě cizí. Měli jsme se i mnohem více, než jsme se dosud zajímali, starat o to, na co jdou i v jiných zemích EU, protože i to jsou „naše peníze“.

A v neposlední řadě jsme neměli nechat „velké hráče“ si za ně postavit soukromé penziony, různá hnízda, golfová hřiště a podobně. Neměli jsme dopustit „fondovou korupci“. Ne, rozhodně to není tak, že by se všechno rozkradlo. I seriál o nejlepších projektech, který Deník ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj už skoro dva roky připravuje, svědčí o opaku. Jsou tu nové vědecké laboratoře, školy, opravené památky, náměstí a lze pokračovat.

Evropské fondy provází horší pověst, než si zaslouží. Ano, není jednoduché o peníze z nich žádat, byť tím, kdo mnohé komplikuje, není Brusel, ale české úřady. Ale peníze z EU jsou peníze férové, kde nerozhodují známosti ani všimné jako u mnohých českých dotací. Nejsou to peníze pro „ty velké“, ale pro nás. Občany, spolky, obce, školy, malé firmy. Když se předem vzdáme a do smysluplných unijních projektů nepůjdeme, necháme se o ně připravit. Těmi, co třeba ani nemají lepší nápady. Znalosti i odvahu vám chce dodat Deník. Každou středu v seriálu: „Jak na peníze z evropských fondů“.