Putinova válka na Ukrajině utlumila všechna ostatní témata. Covid jako by nikdy nebyl. Digitalizace, penzijní reforma nebo bytová krize dočasně pozbyly svoji prioritu. I všeobecné zdražování a třináctiprocentní inflace jsou navázány na východní frontu, protože největším tempem rostou ceny elektřiny, plnu, benzinu a nafty.

Pro pětikoaliční vládu je to svým způsobem politické terno. Premiér Petr Fiala (ODS) se ukazuje jako zdatný hráč na mezinárodním poli a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se plně věnuje zvládání uprchlické vlny. To ovšem neznamená, že pod povrchem nebublají problémy. Lídr opozice Andrej Babiš (ANO) to vnímá a nezahálí. Představil dvanáctibodový seznam opatření, jež by podle jeho názoru měla vláda přijmout, aby pomohla překonat co nejširšímu okruhu lidí ekonomicky náročnou situaci a neupadnout do chudoby.

Tvrdí, že příjmy státního rozpočtu budou kvůli inflaci zhrubao 70 miliard korun vyšší, než se očekávalo. Expremiér by k tomu přihodil dividendu ČEZ a pak rozdával. Například mimořádnou dávku šest tisíc korun penzistům. Vrátil by slevu na jízdné v původní výši, zvedl by životní a existenční minimum o dvacet procent, zavedl by nulovou sazbu DPH na potraviny a energie, zrušil platby za obnovitelné zdroje.

Kateřina Perknerová
Krást se nemá. Ani v Rusku

Přidáme-li k tomu jeho tvrzení, že Fialova vláda je nejhorší od listopadové revoluce, protože nemyslí „na naše občany, na nichž šetří, a nevrací jim peníze, které stát vybere“, je nabíledni, kam míří. Totiž na Pražský hrad. Soudím, že Babišovy současné návrhy předznamenávají nejen jeho kandidaturu, ale hlavně předvolební rétoriku.

Kdyby se prezident volil nyní, pravděpodobně by vyhrál generál ve výslužbě Petr Pavel. Jeho armádní a krizovou kompetenci by těžko někdo trumfl. Iniciativa Za společného prezidenta, která Pavla podporuje, ne nadarmo uvádí: „Představte si prezidenta, který vykonával nejvyšší vojenskou funkci v NATO a jednal se světovými lídry, čímž potvrdil své schopnosti na mezinárodní diplomatické úrovni. Prezidenta, který se nebál dobrovolně nasadit svůj život a pomoci druhým v ohrožení života a má řadu vyznamenání za hrdinství. Takovým může být generál Petr Pavel.“ Což o to, může, avšak bude po někom takovém poptávka na podzim a v lednu příštího roku? Nebudou lidé spíš hledat někoho, kdo jim slíbí pomoc v nouzi a plošné finanční přilepšení?

Zajímavé slovo k tomu řekl nejčerstvější hradní aspirant Tomáš Březina. Úspěšný podnikatel se prezentuje jako pravicový člověk, ale nejen to. „O prezidentské křeslo se ucházím proto, že chci, mám sílu, nejsem součástí beztvaré hmoty, nebudu splývat s davem a toužit se mu zavděčit. Jsem kandidát jiného typu,“ sdělil při zdůvodnění svého kroku.

Kateřina Perknerová
Základně ne, nebo ano?

Možná opravdu věří ve vítězství, ale podle mě mu předně jde o to, aby na veřejnosti rezonovalo jeho přesvědčení, že lží už bylo dost. „Po první transformaci od socialismu ke kapitalismu jsme zamrzli, začali jsme zahnívat. Německý špičkový lékař bere stejný plat jako český, ale v eurech. V Česku je HDP na obyvatele 25 tisíc dolarů, v Německu přes 50 tisíc, v USA 75 tisíc, ve Švýcarsku 95 tisíc a v Irsku 110 tisíc. Nikoho jsme nedohnali. Nesmíme čekat, že za nás někdo něco vyřeší,“ rozohnil se na své vstupní prezentaci.

Nadhodil tím důležité téma prezidentské volby. Dají lidé přednost vábničce štědrého státu, který se o ně aktuálně postará, nebo churchillovské vizi potu, krve a slz, jež příští generaci přinese mimořádný úspěch, blahobyt a umístění ve světové extratřídě?

Ani prezident zvolený v přímém hlasování sice na to bezprostřední vliv mít nebude, ale tón nepochybně udat může.