Po jmenování Fialovy vlády a ústupu covidu se zdálo, že letošním politickým tématem číslo jedna budou prezidentské volby. Ty se sice budou konat až počátkem příštího roku, ale vše podstatné se odehraje už na podzim. Televizní a internetové debaty, kontaktní kampaň, sběr podpisů a analýzy postojů kandidátů.

Zájem občanů o tento typ hlasování je největší, což prokázala dvě kola přímé volby, která má Česká republika za sebou. Finálové klání mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem, respektive Jiřím Drahošem byla vzrušující a přitáhla pozornost téměř celé dospělé populace. Po desetiletém Zemanově mandátu se zdálo, že názorová a osobnostní bitva bude ještě napínavější. Spekulovalo se o tom, kdo doběhne do cílové rovinky.

Kateřina Perknerová
Šmelina na Hradě

Padalo především jméno Andreje Babiše jako horkého favorita na finiš. Kolem jeho soupeře bylo otazníků víc, neboť vládnoucí strany zatím svého kandidáta nepředstavily. Zajímavě se jevili zájemci typu Danuše Nerudové, Pavla Fischera či Josefa Středuly.

A pak přišel 24. únor, ruská invaze na Ukrajinu, změna paradigmatu. Ze všech priorit, které stojí před Českem, se vyloupla jediná, nejdůležitější a doslova existenční. Bezpečnost. To zcela mění voličské zadání. Hledá se hlava státu pro válku, člověk, který se vyzná nejen na mezinárodní mírové, ale také vojenské scéně. Osobnost vyvolávající dojem, že ví, jak si poradit v krizových okamžicích.

Těžko by se tak hledal vhodnější aspirant, než je bývalý náčelník Generálního štábu AČR a velitel Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Už dříve patřil k pravděpodobným finalistům, avšak nyní se jeho šance dramaticky zvýšily a možná se k němu přikloní i pětikoalice. Se současnou znalostí věcí odhaduji, že generál v.v. Petr Pavel bude zvolen českým prezidentem už v prvním kole.