Kliknutím zvětšíteNikomu se nechce poslouchat nebo číst o problémech a rizicích v době, kdy vánoční svátky jsou doslova za dveřmi. Navíc po dlouhých měsících špatných zpráv o vývoji a nových vlnách pandemie covid-19, o jejím dopadu na naše životy, včetně rostoucích cen téměř všeho. Naši mysl zaměstnávají další vládní protipandemická opatření, kroky k omezení zásahu cen energií do rodinných a firemních rozpočtů nebo drobné šarvátky na domácí politické scéně.
Více méně na okraji pozornosti velké části veřejnosti přitom zůstává situace, která má po-tenciál přerůst v největší bezpečnostní krizi v Evropě od konce druhé světové války a jejíž důsledky pro naše životy by byly mnohem závažnější a komplexnější než všechny problémy zmíněné výše. Tou situací je hrozba otevřeného vojenského konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou.
Takový konflikt by i v případě, že by zůstal teritoriálně omezen na území těchto dvou států, měl za následek přímé i nepřímé vtažení mnoha dalších zemí do konfliktu, narušení nebo dokonce přerušení dodávek energetických surovin, migrační vlnu, humanitární krizi obrovského rozsahu a mnoho dalších negativních vlivů.
Přitom míra pravděpodobnosti, že k vojenskému řešení krize dojde, s časem jen roste. Rusko, ústy svých nejvyšších představitelů, dlouhodobě buduje pro domácí i zahraniční publikum obraz Západu jako proradného a agresivního uskupení, se kterým nelze jednat. Na druhé straně Rusko je vykreslováno jako země, která "už nemá kam uhnout" a které nezbývá, než všemi prostředky hájit své strategické bezpečností zájmy. Ty mají být podle vyjádření Kremlu významně ohroženy možným přijetím Ukrajiny do NATO.
Rétorika ruského prezidenta nebo ministra zahraničí se už nevyhýbá silným prohlášením na téma “vojenských a vojensko-technických opatření” ze strany Ruska, pokud Západ nepřistoupí na ruské podmínky. K těm patří jednání o “sférách vlivu”, jinými slovy o opětovném rozdělení světa na hájemství mocností, ve kterých zájem menších zemí nebude hrát žádnou roli. Další podmínkou je poskytnutí garance, že se Ukrajina nestane členem NATO.
Vladimir Putin jistě dobře ví, že na takové podmínky demokratické země přistoupit nemohou, a připravuje si tak půdu, aby vinu za případný vojenský zásah proti Ukrajině mohl svalit na neochotu a neschopnost Západu jednat. Zároveň kalkuluje s tím, že země NATO a EU nebudou ochotny riskovat pro Ukrajinu nebo její část konflikt s Ruskem, přijmout nutné oběti a kromě jiného také ohrozit svou energetickou bezpečnost. Tuto kalkulaci posiluje i ruské informační působení ve smyslu legálnosti všech opatření směřujících k zajištění národní bezpečnosti Ruské federace, ignorování principů suverenity a teritoriální integrity Ukrajiny a narušování jednotného postupu demokratických zemí privilegovaným přístupem k vybra-ným z nich.
Můžeme vidět i u nás, že tento přístup nezůstává bez odezvy. Není málo lidí, kteří zastávají názor, že Rusko má plné právo vetovat snahy Ukrajiny nebo Gruzie o vstup do NATO a EU, nebo že problém mezi Ruskem a Ukrajinou se nás netýká a neměli bychom k němu zaujímat jakékoliv stanovisko. Přitom právě u nás by stávající situace mezi Ruskem a Ukrajinou měla vzbuzovat zřetelné historické paralely. Konkrétně k období předmnichovské Evropy.
Petr Pavel
je bývalý předseda vojenského výboru NATO a bývalý náčelník generálního štábu české armády
Na jedné straně je prokazatelně agresivní mocnost, která viní z agresivity všechny kolem a snaží se tím zdůvodnit připravovaná vojenská opatření jako poslední východisko z nouze.
Na druhé straně je země napadená a zčásti dosud okupovaná, která je vydávaná za pů-vodce napětí a o které by se mělo jednat “o ní bez ní”. A pak je tu řada zemí, které by mohly a měly zasáhnout, ale jsou vedeny k pochybnostem, jestli jim to stojí za to a také k obavám o vlastní bezpečnost a blahobyt.
Opakovaná historická zkušenost vede k poznání, že ustupovat zlu znamená uvolnit mu cestu. Ustupováním jsou i bezzubá opatření, která nemají zásadní vliv na chování a přístup agresora. Jak řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu u příležitosti 70. výročí založení Aliance: “Svoboda má nepřátele a ti musejí být odrazeni od agresivního chování. A pokud odstrašení selže, musíme bojovat. .. Naše odhodlání žít v mírovém světě prostě samo o sobě nestačí. Musíme jednat - a investovat, abychom v něm mohli žit.”
Rusko-ukrajinská krize eskaluje právě v období vánočních svátků. Další zkušenost z histo-rie ukazuje, že to nemusí být náhodou. A tak, zatímco veřejnost se bude pochopitelně soustředit na svátky, politici a bezpečnostní analytici by měli věnovat pozornost důkladnému sledování a hodnocení situace, variant možného vývoje, jejích možných dopadů na ČR a přípravě společných stanovisek a postupů s našimi spojenci.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
