Velitel Městské policie v Mikulově Jiří Hamerník říká, že se Mikulov dlouhodobě potýká se zvýšenou kriminalitou. Podle něj na to má velký vliv i systém výplaty sociálních dávek.


„V jedné domácnosti třeba žije pět lidí, kteří dostanou vyplaceno dvanáct tisíc korun. Tyto peníze už nedostanou jednotliví členové, takže mají nouzi o dostatek peněz. Počet krádeží se tím pádem zvyšuje,“ vysvětlil Hamerník. Ti, kteří ve městě páchají různě závažnou trestnou činnost, prý policisté znají. „Týden či deset dní po výplatě sociálních dávek je nevidíme. Pak, jakmile se blíží další výplata, už peníze nemají, tak se k nim dostávají jinak,“ popsal velitel strážníků.


„Říkám, a je to jakési mé profesní tvrzení, že do dvou let snížíme kriminalitu minimálně o polovinu,“ nastínil svůj odvážný plán.
Nechce ovšem nic zakřiknout, protože v důsledku se může situace vyvinout i tak, že zatímco budou někteří usvědčení pachatelé trávit třeba dva roky ve vězení, mezitím se zaučí noví. Staré známé pak budou podle Hamerníka policisté potkávat znovu, až vyjdou z vězení.


Podle zástupkyně vedoucího obvodního policejního oddělení v Mikulově Kateřiny Švandové má na poměrně velký počet trestných činů v Mikulově neblahý vliv příhraniční poloha města. „Většinu roku je u nás zvýšený pohyb turistů. V zimě zase cestují třeba do Alp. V přicházejících vlnách pak hrají roli drogy a majetková kriminalita,“ uvedla .


Zároveň ale upozorňuje, že dochází k objasňování trestných činů. Některé případy se nepodaří policistům vyřešit hned. Třeba pro řadu sériových krádeží či přepadení je potřeba více času.
O tom, že v historickém Mikulově panuje strach z kriminality, nejlépe svědčí slova některých jeho obyvatel. Například Ladislav Kolařík už zažil několik drobných krádeží. „To víte, že mám i strach vyjít večer sám do města. Na takové procházky chodím se psem. Když jde člověk sám, nemá z toho vůbec dobrý pocit,“ řekl Kolařík.


Sám podle svých slov nechodí, ani když třeba hostí lidi ve svém vinném sklípku. „Musím i dávat pozor, jestli se mezi hosty nepřiplete cizí člověk. Už se mi stalo, že někdo takto jednomu z hostů ukradl bundu,“ popsal Kolařík svou zkušenost se zlodějem.