„Vyšší úmrtnost na úvod zimy způsobovaly především chřipka a chřipce podobné sezónní nemoci. Buď samostatně nebo v kombinaci,“ vysvětlil epidemiolog Rastislav Maďar. Po Novém roce se situace naštěstí začala rychle zlepšovat, na konci ledna už týdenní počty úmrtí nevybočovaly z dlouhodobého průměru.

Brzká a silná chřipka

Klára Hulíková Tesárková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy poukazuje na to, že srovnávat aktuální počty zemřelých s „normálním stavem“ před covidem-19 může být ošemetné. „Evropské populace stárnou a tím roste podíl osob ve vyšším věku, ve kterém je přirozeně vyšší riziko úmrtí. Celkově tedy oproti období 2015–2019 počet zemřelých přirozeně narůstá vlivem stárnutí,“ upozornila demografka.

Zájemcům je stále k dispozici dobrovolné očkování proti covidu. Ministerstvo vakcínu doporučuje především lidem starším šedesáti let, chronicky nemocným a dalším s vyšším rizikem závažného průběhu infekce
Covid a opatření dnes? Izolace končí, podmínky jako při chřipce, rozhoduje lékař

Smutná čísla přicházela v závěru roku prakticky z celé Evropy. „Nadměrná úmrtnost v Evropské unii v prosinci 2022 vyskočila na 19 procent průměrného počtu úmrtí za stejné období v letech 2016–2019, což je nejvyšší zaznamenaná hodnota v roce 2022. Jde o prudký nárůst od listopadu, kdy byla nadúmrtnost na úrovni 8 procent,“ zhodnotil Eurostat. Pro srovnání – v prosinci 2020 dosahovala nadměrná úmrtnost v Unii 30 procent, o rok později 24 procent.

„Chřipková epidemie byla na přelomu let 2022 a 2023 skutečně poměrně silná a zasáhla velkou část Evropy,“ potvrdila Hulíková Tesárková. Rychlost, s jakou vlna úmrtí opadla, podle ní ukazuje na to, že hlavní roli v ní hrála právě chřipka, která v téhle sezóně přišla o něco dříve než obvykle.

Horší než za covidu

V nejhůře zasaženém Německu a také v Rakousku na počátku zimy skonalo dokonce více lidí než v prosinci 2021, kdy ještě v zemi řádil koronavirus. Na druhé straně Bulharsko a Rumunsko, které poslední vlna covidu-19 kvůli nízké proočkovanosti populace zasáhla těžce, tentokrát zaznamenaly úmrtnost pod průměrem předcovidových let.

Ilustrační snímek
Jedna jako druhá. Lidé po covidu přichází o schopnost rozeznat tváře, míní vědci

Pandemie se pochopitelně promítla i do struktury příčin úmrtí. Zatímco dřív byly infekční nemoci příčinou méně než dvou procent, v období leden 2020 až červen 2022 jen samotný covid-19 ukončil 12 procent životů. Stal se tak třetím největším zabijákem po nemocech oběhové soustavy a rakovině.