Letošní zima byla s průměrnou teplotou 2,4 stupně Celsia druhá nejteplejší od roku 1961. Oproti normálu pro období 1991 až 2020 byla teplota vyšší o 3,1 stupně. Tepleji bylo pouze v zimě 2006/2007, kdy se průměrná teplota vyšplhala na 2,7 stupně.

Nejchladnější zimu naopak zažili lidé před více než šesti desítkami let, a to v letech 1962/1963, kdy průměrná teplota klesla na minus 7,1 stupně Celsia. Podle meteorologů z ČHMÚ se data pro letošní rok mohou ještě měnit, údaje jsou zatím jen předběžné.

Do teplé zimy se nejvíce promítly rekordní únorové teploty. Právě letošní únor byl za celou dobu měření s odchylkou o 6,1 stupně Celsia od normálu nejteplejším únorem v historii měření, průměrná teplota dosahovala 5,7 stupně „Letošní únor byl dokonce teplejší než většina březnů, dle průměrné teploty by se zařadil jako 5. nejteplejší březen,“ komentovali meteorologové.

Posledních deset měsíců v řadě bylo nejteplejší v historii měření:

Teplý jarní den - Ilustrační foto
Letošní březen byl nejteplejší v historii. Jako už desátý měsíc v řadě

Nejvyšší teplotu letošní zimy naměřili 27. února na stanici Karviná - 18,7 stupně. Nejchladnější den v sezóně je naopak datován již na začátek meteorologické zimy, a to čtvrtého prosince na stanici ve Volarech. Lidé se přes den museli vypořádat s teplotou klesající pod minus 28 stupňů.

Rekordní teploty zaznamenali meteorologové také ve světě. Letošní průměrná únorová teplota dosahovala 13,5 stupně. To je od začátku měření datovaného do poloviny 19. století nejvíce.

Podle evropského programu pro monitorování klimatu Copernicus byla v loňském roce překročena hranice globálního oteplování. Ta byla stanovena na 1,5 stupně oproti předindustriálním obdobím. Překročení této hranice, byť jen o půl stupně, výrazně zvyšuje riziko sucha, povodní nebo extrémních teplot. Od února 2023 do ledna 2024 přitom byla průměrná globální teplota o 1,52 stupně Celsia nad stanovenou hodnotou.

S nadprůměrným teplem v letošních zimních měsících souvisí i výrazně dřívější nástup vegetace. „Letos jsme svědky velmi časného jara, jaké jsme za 74 let nezažili,“ komentovala bioklimatoložka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Lenka Bartošová. Dodala, že kromě keřů, stromů a rostlin se do Česka dřív vrací i ptactvo.

Klíšťata jsou letos aktivní neobvykle brzy. I kvůli počasí: 

Přisáté klíště může člověka pořádně potrápit. Ilustrační snímek
Na cestu do přírody nezapomeňte repelent. Klíšťata jsou po zimě znovu aktivní

Teplá zima a rychlý nástup jara ovlivnily také začátek pylové sezóny. Ta podle Lenky Hájkové z oddělení biometeorologických aplikací ČHMÚ začala rozkvětem lísky obecné také již v polovině února. „O pár dní později začaly kvést i olše a tisy, postupně se přidávaly i další alergeny jako vrby, topoly nebo jasany,“ poznamenala Hájková.

V březnu mohli lidé pozorovat také první květy některých ovocných stromů, například raných odrůd meruněk, slivoní či broskví. „Na konci března rozkvetla i bříza, tedy nejsilnější pylový alergen,“ dodala Hájková. Právě bříza obvykle kvete až v druhé polovině dubna.