Hrad Švihov a Tři oříšky pro Popelku

Kde jinde začít, než u hradu spjatém se snad nejoblíbenější pohádkou Tři oříšky pro Popelku? Každý si jistě vybaví statek, na kterém žila krásná Libuška Šafránková jako Popelka se svou macechou a nevlastní sestrou. Exteriéry se natáčely na vodním hradě Švihov, který se nachází ve stejnojmenném městě na Klatovsku.

Rozlehlý pozdně gotický hrad patří k nejmladším českým hradům. Vybudován byl mezi lety 1480 a 1489. Postavit jej nechal královský sudí Půta Švihovský, jeden z nejvýznamnějších mužů rodu Rýzmberků.

V archeoskanzenu v Modré se vrátíte o v čase o více než tisíc let, až do období Velké Moravy. Na vlastní oči tak uvidíte, jak tehdy naši předkové žili.
Tipy na jarní výlety s dětmi: Vydejte se na pohádkovou stezku či do Zeměráje

Jak je uvedeno na serveru Turistický atlas, hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní obytnou věží a hradní kaplí se závěrem nastavěným na polygonální baště. Zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu byly vybudovány dva vodní příkopy, a to jeden v místech dnešního nádvoří a druhý mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. Pokud hrozilo nebezpečí, mohly být tyto vodní příkopy velmi rychle naplněny ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy.

Zámek Dobříš a Princezna ze mlejna

Kdo by neměl rád pohádku Princezna ze mlejna režiséra Zdeňka Trošky? Namyšlený knížepán, který marně usiloval o lásku půvabné Elišky, žil na zámku s nádhernou zahradou. Tím zámkem je Dobříš, nacházející se ve stejnojmenném městě nedaleko Prahy.

Rokokový zámeček je oblíbeným místem filmařů. Mimo jiné se tam natáčel například poslední díl seriálu Vyprávěj či komedie Rytíři ze Šanghaje s Jackie Chanem a Owenem Wilsonem.

V rodinném Zooparku v Olovnici ve středních Čechách žijí zvířátka z celého světa doslova v domácím prostředí. Některé z nich si můžete i nakrmit.
Na dosah ruky. Surikaty ze zooparku v Olovnici vykouzlí úsměv na rtech

Kdyby mohly zdi zámku vyprávět, šeptaly by o jeho poměrně pohnuté historii. Jak se můžeme dočíst na oficiálních webových stránkách zámku, jeho současná podoba pochází z let 1745 až 1765. Přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel Mansfeld, jehož dcera Isabela byla provdána za Františka Gundakara Colloreda. Šlechtický rod Colloredo – Mannsfeld, který tímto sňatkem vznikl, pobýval v Dobříši až do roku 1942. Poté byl však zámek vyvlastněn nejprve německou říší, roku 1945 byl pro změnu konfiskován Československým státem. Zámek se do soukromého vlastnictví rodu Colloredo – Mannsfeldů vrátil teprve v roce 1998.

Za návštěvu určitě stojí nejen zámek samotný, ale také dva parky. Francouzský park ohromí ukázku rokokové architektury, fontánou či oranžérií. Druhým je pak přírodně krajinářský anglický park, který je zpřístupněn denně zdarma od 7 do 21 hodin.

Zámek Blatná a Šíleně smutná princezna

„Znám jednu starou zahradu,
kde hedvábná je tráva.
Má vrátka na pět západů,
a mně se o ní zdává.“

To zpíval Václav Neckář princezně v podání Heleny Vondráčkové v Šíleně smutné princezně. Mnohé ze scén této oblíbené pohádky se natáčely na vodním zámku Blatná nedaleko Strakonic. Zajímavostí je, že právě scéna, kde princ Václav zpívá své budoucí vyvolené, ve skutečnosti vznikla na dvou místech vzdálených od sebe 420 kilometrů. Na větvi seděl Neckář u zámku v Bojnicích na Slovensku, aby do vody spadnul zase na Blatné.

Lovecká chata. Ilustrační snímek
Bez elektřiny a internetu. Lovecké chaty lákají i rodiny s dětmi

Blatná patří mezi nejhodnotnější a architektonicky nevýznamnější památky svého druhu v České republice. Díky své dlouhé historii, krásné architektuře i mimořádně zachovalému prostředí parků a vodních ploch se řadí mezi české klenoty.

Na místě dnešního zámku stával v minulosti hrad Blatná, jehož historie sahá až do 13. století. Název byl odvozen od jeho polohy na skalisku vyčnívajícím nad bažinami. Ve 14. století byla původní tvrz přestavěna na gotický hrad, který v následujících staletích prošel mnoha dalšími obměnami, až získal svou dnešní podobu zámku se třemi křídly a nádvořím otevírajícím se směrem k malebnému zámeckému parku. Právě ten určitě stojí za návštěvu. Park je známý pro chov daňků, které můžete navštívit v průběhu celého roku a dokonce je i krmit.

Hrad Bouzov a Arabela

Ve vesnici Bouzov v Olomouckém kraji je dominantou stejnojmenný hrad. Velkolepá stavba, tyčící se uprostřed nádherné přírody Drahanské vrchoviny, vypadá jako vystřižená z pohádky. A vlastně nejen z jedné… Romantické kamenné věže hradu, špičaté cimbuří, množství zdobných arkýřů, chrličů a komínů i padací mosty jsou doslova magnetem pro filmaře. Na hradě Bouzov byly natočeny desítky historických filmů a pohádek. K nejznámějším patří oblíbený seriál Arabela, pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci, O Janu a jeho podivuhodném příteli či série o Princezně Fantaghiro.

Využití okolí jezera Most od hlavní pláže na jih až k řece Bílina bude řešit studie.
Lidé sem jezdili na uhelné safari. Dnes se měsíční krajina mění v oblast jezer

Jak se lze dočíst na webových stránkách Národního památkového ústavu, romantický hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. Do roku 1696 jej střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů, poté panství i s hradem odkoupil řád německých rytířů. Bouzov je od roku 1945 majetkem státu, v roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku.

Červená Lhota a Zlatovláska

Neobvyklé červené zbarvení zámeckých zdí odrážející se v hladině rybníka činí ze zámku Červená Lhota nepřehlédnutelný architektonický skvost. Svou romanticky vyhlížející podobou zaujala i množství filmařů. Natáčely se zde například pohádky Zlatovláska, Princezna na hrášku, O kráse a štěstí či O zatoulané princezně.

Stavba leží na skalnatém ostrově uprostřed rybníku a jediná přístupová cesta k němu vede po kamenném mostě. Kdy přesně byla tato gotická tvrz založena, není jasné. Podle historiků to bylo pravděpodobně ve 12. či 13. století. Jak plynula staletí, zámek prošel mnoha úpravami a změnami stavebních slohů. Radikální barokní přestavbu, při které se vnitřní prostory proměnily v podstatě do dnešní podoby, provedl rod Slavatů, kterému zámek patřil od roku 1641. Vnější prostory pak zažily ještě několik přeměn, než na počátku 20. století byl zámek přestaven do neorenesanční podoby, kterou má dodnes.