Od začátku pandemie už restauraci provozoval v několika režimech. „Nejprve jsme byli úplně zavření, pak jsme prodávali přes okýnko a teď jsme otevření, ale jen částečně. Něco můžeme a něco nesmíme. A to se neustále střídá,“ popisuje Rozbořil.

Ještě před několika dny například prodávali kávu, svařené víno nebo polévku s sebou, nyní smí zákazníky obsloužit jen uvnitř restaurace. „Maminky s dětmi si tu třeba braly kávu nebo horkou čokoládu s sebou, když šly na procházku. To nám zakázali,“ zmiňuje.

Ilustrační foto.
Rozvoz během pandemie: Jihomoravané dávali velká "dýška". U jídla vedla pizza

Také se obává, že v příštím týdnu bude muset podnik letos už potřetí uzavřít. Když museli provoz přerušit naposled, v říjnu, měl zrovna naražené sudy s pivem. „Poslední den, kdy bylo otevřeno, jsem napsal na Facebook, že budu rozdávat pivo zdarma všem, kdo přijde. Kdybych sudy nevyčepoval, vylil bych je. Přišlo mi to líto a tak jsem je nabídl lidem,“ vysvětluje Rozbořil.

Zdroj: DENÍK/Archiv

Reakce zákazníků ho tehdy příjemně překvapily. Na výzvu zareagovala spousta Brňanů nejen povzbudivými komentáři pod příspěvkem. „Přišlo plno lidí, a i když mohli mít pivo zdarma, tak za něj zaplatili nebo, když neplatili za pivo, si k němu objednali nějaké jídlo a nechali větší dýško. Podporovali nás i slovně,“ vzpomíná Rozbořil.

Kvůli viru musel propustit zaměstnance a sám se zapojit do chodu restaurace jako obsluha, zásobovač i kuchař. „Mám velkou výhodu, že jsem ve svém objektu a neplatím nájem. Na energii a na život jsme si vždycky nějak vydělali. Uvidíme, co bude. Ještě ale není vyhráno,“ dodává.

Vědci a studenti z brněnské Mendelovy univerzity postavili experimentální modul dřevostavby.
Brněnská rarita: v areálu Mendelovy univerzity testují dřevostavbu

Jak doplnil, restauraci hodně pomohla letní sezóna. „Tím jsme dohnali jarní ztrátu. Kdy, jak a nebo na čem budeme dohánět tento podzim, to netuším,“ přemítá.

Nejhorší jsou podle něj neustálé změny v nařízeních ohledně provozu restaurací. „Chápu, že je pandemie a je třeba dělat opatření. Rádi se přizpůsobíme, ale podmínky se mění každých čtyři až pět dní. Je to vyčerpávající. Máme třeba nekoupené kelímky, hrníčky a různé obaly a stejně nesmíme nic prodávat ven z restaurace. V současné době už neplánuji dopředu. Spíš se narychlo zařizuji podle toho, co nařízení vlády povolí. Čekám, co bude. Tomu se přizpůsobím, a buď přežiju, nebo ne,“ říká Rozbořil.