Josef Fröhlich bydlí, pracuje a tvoří ve Staré Břeclavi, a tam má také svůj ateliér. Jeho umělecká tvorba začala před 45 lety pěstováním bonsají a jejich následným tvarováním.
Jak sám autor říká, má dvě závislosti: bonsaje a řezbářství. Řezbářství se věnuje víc jak třicet let. Nejdříve začal zpracovávat lipové dřevo, které se snadno opracovává, později našel zalíbení v tvrdém ovocném dřevu. To totiž umožňuje čistý a hladký řez dlátem. Poslední díla byla z materiálu vzácnějšího, například mahagonu nebo jerlínu japonského.

Ve svých dílech využívá kazů, chorob dřeva a suků, aby zvýšil přirozenou působivost řezeb. Hotová díla jsou většinou natřena včelím voskem, aby vynikly charakteristické rysy dřeva. Inspiraci pro svá díla hledá v historii, řecké mytologii a velký vliv má na jeho tvorbu křesťanství. Nejvíce ovlivnilo jeho práci, i jako člověka samotného, setkání s Jiřím Netíkem, naším současným nejuznávanějším řezbářem. Od této doby jsou pro Josefa Fröhlicha charakteristické vysoké a protáhlé postavy, melancholické, zahalené či jinak tajemné bytosti.
Josef Fröhlich má za sebou více jak třicet autorských výstav v České republice, Rakousku a Slovensku. Účastnil se i mnoha společných výstav s dalšími výtvarníky. Dvakrát vystavoval své dřevořezby ve výstavní síni Senátu České republiky v Praze.

Jeho sochy můžeme vidět ve Staré Břeclavi ve hřbitovní kapli nebo v hasičské zbrojnici, v Břeclavi ve velkém jednacím sále na Městském úřadě, sochu sv. Cyrila a Metoděje v nemocnici v Břeclavi. Autor sám si také váží toho, že jeho sochu Jošta moravského má ve své sbírce princ Wolfgang z Lichtenštejnu.
Výtvarníkovi přejeme do dalších let hodně zdraví, spokojenosti a chuti do tvoření.
Miloš Petrů