Když lanžhoští snoubenci v polovině šedesátých let chystali veselku a potřebovali svatební oznámení, často je objednávali u malérečky Anastázie Maděričové. „Maminka malovala od dětství, vedle oznámení kreslila třeba kapesníčky pro vítání občánků, lanžhotský znak na vlajky, spoustu všelijakých zdravic, třeba i pro družební místo v Sovětském svazu. Přání, která kreslila ale mířila třeba i do Ameriky, bylo toho opravdu hodně,“ vzpomínala její dcera Marie Mrázová.

Obrázky ze života v Kosticích. Loď plující Kosticemi - takové stěhování výletní lodi bylo možné vidět v Kosticích třeba dvakrát do roka... Poskytla Přívozní
Hody, dožínky, svatby a také loď v ulicích. To jsou obrázky ze života Kostic

Oznámení našla nedávno. „Dělala jsem doma pořádek, když jsem se stěhovala v našem domě. Věděla jsem, že město vyzývalo, ať lidé donesou zajímavé věci z historie, tak jsem oznámení, mezi i nimi i to naší svatby v jednasedmdesátém, jsem donesla na radnici. Spoustu lidí už mi volalo, že oznámení vidělo na internetu a že jsou moc pěkná. Za to jsem moc ráda, že si lidé na maminku zase vzpomněli, dělala toho opravdu hodně,“ dodala Mrázová. Jak vysvětlila její maminka vždycky udělala vzor oznámení, který si pak snoubenci ještě někdy doplnili. „Když chtěli široké písmo, nakreslil ho malíř Josef Beneš, pomáhala jí také její kamarádka a další malérečka Ludmila Bartošová,“ přiblížila Mrázová.