Doklad o založení nebo existenci obydleného místa, které by neslo jméno Bischofswart/Bischofwardt nemá biskupský archiv v Pasově ani v Řezně. Území severně od Valtic na hranicích Dolního Rakouska a Moravy označovalo řezenské biskupství jako „biskupskou stráž“; jde tedy o Flurname, název nivy, pastviny, nikoliv však obce.

Písemně se názvu Bischofswart/Bischofwart užívá poprvé v lichtenštejnském urbáři z roku 1414 pro označení místa na hranicích, u něhož se nacházejí vinohrady dvou obyvatel Valtic – Andre Scherera a Chunze Chropa, také Michela Nieze, majitele pole z později zaniklé vsi Alach/Alloch mezi Valticemi a Lednicí („…das Feld bey Bichofswart“). V urbáři v seznamu obcí valtického panství není ves se jménem Bischofwart uvedena.

Založení obce výše uvedeného jména souvisí s druhou vlnou charvátské kolonizace na jižní Moravě, jež spadá do období kolem roku 1570. Dnešní Hlohovec – Bischofwart byl vysázen na konci jara nebo v létě roku 1570, protože v lichtenštejnském urbáři, který byl sestavován v lednu až dubnu téhož roku se o obci nehovoří.

První písemná zmínka o existenci Hlohovce je ve smlouvě mezi syny Jiřího Hartmanna I. z Lichtenštejna z 10. srpna 1570. V této dělící smlouvě se uvádí, že obec Bischofwerdt dostane k valtickému panství Hartmann II. se všemi náležitostmi, jako je lom s vápencem, s hrdelním soudem a s poddanými této nově založené vesnice. Obec a její poddaní dostávají na pět let osvobození od dávek a robotních povinností. Za užívání polí, luk a lesa zaplatí obec úhrnně za pět let 800 fl. Stejně tak se pětileté období týkalo bezplatného užívání horního lednického rybníka. Do roku 1783 patřil Hlohovec po církevní stránce k Poštorné a poté k Valticím.

Dědická smlouva mezi syny Jiřího Hartmanna I. z 10. srpna 1570 neobsahuje žádné údaje o počtu usazených Charvátů, ani o jejich jménech či sociální struktuře. Pravděpodobně nejstarším dokladem o příjmeních v Hlohovci je urbář z 8. října 1596, jež obsahuje 36 křestních jmen a příjmení všech osedlých:

Tomas Mokritsch, Tomas Prokalitsch, Paul Jarkowitsch, Michl Dragoschicz, Hans Mokritsch, Andree Prokalitsch, Dragar Milowitsch, Simon Treskowitsch, Matte Mokherits, Wenzl Fergula, Emerich Fabizowitzch, Matte Mokkritsch, Hans Dopchiz, Viet Rhaditsch, Andre Rhaditsch, Dragar Dankotowitsch, Thomas Maurichz, Dragor Pallitsch, Dragor Stiperowitsch, Hans Provalitsch, Pavel Golericz, Mertt Megeritsch, Jacob Tomschiz, Matte Gerbautischiz, Andrwütze Raditsch, Wiet Khrabat, Jorg Granditschz, Wiet Mokheritsch, Matte Khirisch, Gregor Valkovitsch, Franz Volf, Paul Ellinger, Martin Plaschiz, Wrbas Mackowütz, Jorg Rhoditsch, Dragar Pokheritsch.

PhDr. Mgr. Miroslav Geršic