Tradice spojuje počátky křepického poutního místa s příchodem slovanských věrozvěstů na jižní Moravu. Pověst vypráví, že se tu při svých cestách soluňští bratři, svatý Cyril a Metoděj, jednou zastavili a Cyril začal kázat lidem, kteří sešli z okolí. Po kázání prý ze samé únavy omdlel. Jeho bratr Metoděj proto udeřil holí o zem a z ní vytryskl pramen. Od roku 2002 vede z iniciativy kněze Metoděje Kuběny k poutnímu místu křížová cesta. Tvoří ji čtrnáct dřevěných křížů. Jednotlivá zastavení na nich připomínají vypálené kachle s obrázky. Křížová cesta připomíná jednotlivé události pašijového příběhu od Ježíšova zatčení po jeho smrt na kříži.

V samotném poutním areálu stojí tři kaple zasvěcené Panně Marii, svatým Cyrilu a Metoději a jejich žákovi svatému Gorazdovi. Právě ta stojí nad místem s pramenem „svaté vody“, který dal poutnímu místu název. V areálu stojí ještě sochy věrozvěstů a zmenšená kopie sochy Vzkříšeného Krista z Ria. K pouti se věřící ke Křepicím schází vždy kolem červencového svátku věrozvěstů.