Cukrovar v Břeclavi založili v roce 1861 založili bratři Jakub, Hermann a bratranec Ignaz Kuffnerové. Kuffnerův cukrovar byl postaven jako smíšený závod, to znamená, že vyráběl bílý cukr z řepy a měl tedy jak surovárnu (provozovnu, v níž se řepa zpracovává na surový cukr), tak rafinérii (provozovnu, v níž se surový cukr čistí na bílý – „rafinovaný“). Vznikl na místě původního státního pozemku poblíž železničního uzlu kde dříve stávaly stodoly na sklad sena a slámy pro vojska. Od roku 1870 byl cukrovar spojen vlečkou (s dřevěným mostem přes řeku Dyji) se železnicí, do té doby se zboží muselo dopravovat potahy.

Máte stejně pěknou a hezčí zahrádku? Podělte se o své zahrádkářské úspěchy.
Zahrádkáři Břeclavska, pochlubte se. Ukažte, jak vám kvetou záhony a truhlíky


V roce 1884 byl modernizován, ale o 9 let později kompletně vyhořel, musel být proto vybudován znovu. Od roku 1905 fungoval cukrovar jako akciová společnost. V roce 1907 proběhla velká rekonstrukce provozu – nově vybavena byla výrobna a balírna kostkového cukru a upravena výrobna moučkového cukru. Tou dobou už Kuffnerova společnost hospodařila na několika dvorech v regionu, o které však později v rámci první pozemkové reformy přišla. V roce 1924 všechny akcie koupila Akciová společnost pro průmysl cukrovarnický v Hodoníně, v roce 1939 pak došlo k fúzi obou společností. Během druhé světové války spadaly mnohé z řepných základen pod rakouské území a provoz cukrovaru stagnoval, navíc byl jeho areál značně poškozen (náklady na jeho opravu byly po válce vyčísleny na 33 mil. Kč) a musel být postupně opravován.

Výstava panenek v muzeu v Kobylí
Muzeum v Kobylí obsadily panenky, některé v krojích


Rodina Kuffnerů žila a podnikala také ve Vídni či Sládkovičovu a v každém z těchto měst byla kulturně, společensky i politicky činná. V Břeclavi nechali Kuffnerové například postavit synagogu a areál židovského hřbitova z poštorenských tvarovek, typického výrobku místní knížecí cihelny.
V komplexu bývalého cukrovaru dnes sídlí firma Racio, která jej upravila pro své výrobní účely.

Informace čerpány z Městské muzeum a galerie Břeclav

Vyhledal, sestavil a napsal

František Uher - Žanťa a Kateřina Paulíková