Touha se odpoutat od země na sebe nenechala dlouho čekat a po týdenním kurzu v Jaroměři v roce 2012 jsem si vybavení (padák a motorovou krosnu) donesl domů… nikdy nezapomenu na svůj první let, kam se přišla podívat půlka rodiny. Po odpoutání od země jsem málem vyklouzl z popruhů a nedosáhl ani na řidičky, se kterými se ovládá padák. Po přistání se taťka přiznal, že když večer před vzletem přišel z hospůdky, chtěl si krosnu vyzkoušet, a aby se do ní nasoukal, musel všechny popruhy povolit. Mamka po přistání dodala, že si myslela že kopání, kterým jsem se snažil nasoukat zpět do sedačky, vypadalo jako bych kopal nadšením ? A já si přitom málem nadělal do kalhot!

Moje první lety byly kolem naší vesničky Nový Přerov. A musím říct, že obyvatelé ranní starty kolem páté nebo šesté hodiny, kdy není ještě termika, brali sportovně a hluk motoru jim nevadil. Alespoň si to myslím a pivko v hospůdce mi taky vždycky načepovali, když jsem jim slíbil, že jim v telefonu ukážu fotky z létání. ? Ranní lety mi ukázaly,  jak úžasná dokáže být mlha, o které jsem do té doby nevěděl, že se chová jako pomalu tekoucí voda, která obtéká Pálavu a převaluje přes Svatý kopeček.

Robin Cibulka