A kdy to vlastně začalo? Můžeme nahlédnout do kroniky mateřské školy, kdy se v roce 1998 poprvé konaly hody ve školce, a to se vším všudy. Dětem se tak tehdy pod vedením bývalé paní ředitelky Dany Baťkové a paní učitelky Věry Hostinové zážitkově přiblížila slavnost lanžhotských hodů. Ostatně Věra Hostinová vedla také vlastní kroniku, folklorního souboru Věneček, který působil v mateřské škole od roku 1991. K vydání se po stopách historie hodečků nám neslouží pouze samotné kroniky, ale především vzpomínky a paměti všech zúčastněných.

Den v kroju na ZŠ Ladná.
Do krojů se po výzvě z Valtic strojili i školáci v Ladné

Pan Jan Škrobáček dodnes rád vzpomíná na stavění máje ve školce za pomocí šprajců, které připravoval a připevňoval k máji. Zhostil se toho i pan Miroslav Ferstl. Mája se musela samozřejmě ostrúhat. Toho se chopili kluci s tatínky. Společně také vykopali jámu. Děvčátka se postarala o úklid okolo máje, zametala kůru. Věra Hostinová s úsměvem zavzpomínala na rok 2010, kdy se při stavění máje odlomil vršek. Na to rychle zareagovali bratři Zdeněk a Miroslav Kořínkovi s úpravou máje i vršku, který pohotově na máju opět připevnili. Paní Ludmila Mrázová, bývalá školnice, si jistě před hody vzpomene na pečení hodových koláčků s dětmi přímo v prostorách mateřské školy. Pro slavnost nejenom hodů upravovala, šila a starala se o dětské kroje. Základ těchto krojů, červenic a třaslavic, nám věnovala tehdejší paní ředitelka Růžena Šenková, babička Josefa a Michala Šenkových, z Mateřské školy v Břeclavi. Některé části tohoto kroje šila paní T. Černá v Lanžhotě. K červenicím patří bílé košilky, modré zástěrky a černé kordulky obšité bílou hadovkou. Tyto kordulky nám ještě došívala paní Jana Pazderová. Paní Marie Petrlová, která v té době pracovala v mateřské škole, ušila dvě sukýnky dětského slavnostního kroje. Do mateřské školy přinesly různé části kroje taktéž naše lanžhotské stařenky. Pro velký zájem rodičů o vypůjčení dětského kroje, o který v současnosti pečuje paní školnice Bronislava Bartošová, je potřeba kroje neustále doplňovat. V roce 2018 do mateřské školy ušila chlapecký kroj paní Zdena Hromadová. V roce 2019 ušila spodničky a červenice paní Jitka Gálová.

Tvrdoničtí si užili vystoupení Pomněnky a mužáků.
Ohlédnutí z Tvrdonic: Člověk míní, COVID mění! Místo Ondráše zpívala Pomněnka

A co nám v rámci školičkových hodů rok 1998 ještě přinesl? Nejenom krásu bohatých průvodů dětí oblečených v krojích, ale také každoroční volení našeho stárka, kdy je důležitý zájem rodiny. A tím prvním byl zvolen, právě v roce 1998, Petr Zapletal, který si stárkování zopakoval, jako lanžhotský šohaj, s Josefem Šenkem rovnou dvakrát. Následovali jej další.
A jak vypadá průběh školičkových hodů? Jak již jsme uvedly v tomto článku, celé září se hodům věnujeme. Děti se seznamují s krojem v názorné ukázce. Můžou si kroj vyzkoušet. Navštívíme místní muzeum, kde kromě krojů děti vidí i ornamenty. Ve školce si je mohou namalovat, nazdobit, vybarvit ve formě omalovánek paní Marie Švirgové. Sestry Dagmar a Michaela Juroškovy pro nás rovněž připravily tematické dopoledne s ukázkou malování mašlí. Vytvořily pro nás rovněž různé omalovánky a plakát. V minulosti zdobily Lanžhot také plakáty pana učitele Milana Kocmánka, Veroniky Uhrové a Elišky Ciprysové. Zpíváme lidové písně, které
u dětí rozvíjí celou osobnost. Hudba a zpěv jsou přínosem také v osvojování řečových dovedností. Kromě tvoření, zpívání a vyprávění se vydáváme prozkoumat přivezenou máju na náměstí. Nechybí několik procházek ke kolotočům – a to je zážitek! Než nastane samotné hodové odpoledne, v minulosti dopoledne, je potřeba doladit průběh hodů s rodinou stárka, pozvat fotografy, kameru a další hosty. V roce 2007 bylo na desáté hody pozváno všech devět dřívějších stárků. Průvod z mateřské školy zamířil k radnici, kde bývalý pan starosta František Hrnčíř předal dětem prapor. V roce 2017, na 20. Školičkové hody, nás rovněž podpořili dřívější stárci i stárková Veronika Trubačová. Ve stejném roce nás svou návštěvou poctila TV Déčko, která natočila krátkou reportáž do pořadu Zprávičky. V mateřské škole působil, za vedení paní ředitelky Veroniky Drexler, pan Jaroslav Švach, který vedl folklorní kroužek a za jeho působení i průběh hodů ve školce a fašankové obchůzky v Lanžhotě. V jeho podání se hody jmenovaly Dětské krojované hody.

Děti malovaly přání seniorům
Děti malovaly seniorům přání. V kraji jich předali 750 kusů

A když nám nastane samotný den hodečků, všichni už se na ně celé dopoledne těšíme. Odpoledne po slavnostním zahájení, v současnosti v režii paní ředitelky Lucie Sztanko, pana starosty Ladislava Straky a paní místostarostky Petry Říhové, se vydáváme průvodem ke školičkovému stárkovi. Většinou vydařené počasí se stává příslibem hojné účasti rodinných příslušníků dětí, ale i široké veřejnosti. Průvod dětí, převážně v lanžhotském kroji, vede tatínek stárka, popřípadě jiný příslušník rodiny, nebo člen chasy. K dětem se již několik let přidávají chlapci a děvčata z lanžhotské chasy. Velké poděkování jim patří za pomoc při zařizování májky. Co by byly hody bez muziky? Té se zhostili muzikanti několika dechových kapel. Vzpomeneme Janičku, Esso, Lanžhotčanku, Fialenku a v posledních letech Lanžhotskou osmu. Pochodem se dostáváme k domu stárka, kdy po zpívání a verbuňku chlapců, předání praporu, milém pohoštění u rodiny a krátkým tancem před domem, se opět vydáváme na zahradu MŠ. Zde již za tradičního křičení horé a dost tatínci spolu s chlapci, kteří nadšeně zahrabují jámu, hrdě školičkovou máju postaví. Tento, troufáme si říct, nejpěknější okamžik zakončujeme písničkou Tá lanžhotská mája tenká. Nesmí však také chybět pěkná polka a o to hezčí vrtěná. Pohoštění v podobě pravých lanžhotských koláčků, poctivě napečených od Bronislavy Bartošové, ochutnáváme na samotný závěr Školičkových hodů.
V závěru článku bychom rády jménem školky poděkovaly všem bývalým i současným zaměstnancům mateřské školy, rodinám stárků a těm, kteří se jakýmkoliv způsobem na našich hodech podíleli, například jen samotnou účastí.

Iveta Ciprysová, Jana Ciprysová, Markéta Procházková, Lucie Sztanko, Věra Hostinová


.