Druh je celosvětově  na samé hraně své existence, kdy jih Moravy a přilehlá část Rakouska představuje místo jeho největšího rozšíření. Na Moravě roste u Čejče, Pouzdřan a Dolních Dunajovic. Vytvořit lepší podmínky pro růst vzácného pelyňku i dalších vzácných rostlin tu pomáhají ovce, kozy a krávy. Projekt LIFE Sub-pannonic, jehož motto je „Ochrana subpannonských suchých travních stanovišť a evropsky vyznaných druhů” bude trvat až do konce roku 2024 pomůže chránit na jižní Moravě na jižním a východním Slovensku v celkem 28 chráněných území evropského významu ohrožené ekosystémy a 3 druhy ohrožených rostlin.

„Záchrana rostliny pelyněk Pančičův, to je jeden z cílů projektu s názvem LIFE Sub-pannonic. Často se jedná o přírodní fenomény výjimečně vzácné nejen v rámci Slovenska a České republiky, ale celé Evropské Unie. Bylina ruměnice turňanská se vyskytuje pouze na 5 lokalitách v Evropě, z toho na čtyřech na Slovensku, na jedné v Maďarsku. Další rostlina pelyněk Pančičův roste pouze na 10 lokalitách, z toho na třech na Moravě, na Slovensku se nevyskytuje. Orchidej jazýček východní roste na Slovensku pouze na 5 lokalitách, v České republice v současnosti neroste, je znám jen z historických záznamů,“ uvádí vedoucí projektu Roman Barták z ČSOP Onyx.

Projekt LIFE Sub-pannonic koordinuje Bratislavské regionálně ochranárske združenie (BROZ), za slovenskou stranu je partnerem Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky. Za českou stranu je partnerem projektu Český svaz ochránců přírody základní organizace Onyx ve spolupráci s Jihomoravským krajem.

V plánu je také pomoc pastevcům s ohradníky, veterinární péčí nebo nákupem krmiva. Oproti jiným projektům tohoto typu počítá LIFE Sub-pannonic s dalšími aktivitami, jako je botanické monitorování ploch, propagace, přednášky a další osvětové akce.

„Kromě zavádění pastvy v některých místech likvidujeme i invazivní druhy, například pajasan žláznatý, trnovník akát nebo jiné druhy,“ uvádí manažer lokalit Vilém Jurek.

Oblastí, v nichž se pasou ovce, na jihu Moravy podle Jurka ještě přibude. „V příštím roce se bude rozbíhat další z programů LIFE, díky kterému se ovce dostanou na dalších šest míst,“ dodává Jurek.

Spásání trávy i křovin je ekologický a šetrný způsob, jak se zbavit zarůstání původních pastvin i v těžko přístupném terénu. „Když to budete v terénu sekat a vyhrabávat, je to daleko víc energie a myslím, že ta ovečka splní úkol daleko šetrněji a zodpovědněji. Navíc dokáží ožírat i výmladky dřevin, stromy, keře. Pod těmi stromy není tak temno, toto prostředí ocení řada dalších druhů rostlin či živočichů, často vzácných,“ uvádí pastevec Mirek Vodák, jehož 150 hlavé stádo ovcí, krav a koz se na projektu také podílí.

Aktuálně se v rámci projektu LIFE provádí pastva na Kamenném vrchu u Hustopečí, kde se bude spásat zhruba třicetihektarová plocha. Nově se také ovce pasou například na území Bílého kopce u Čejče či Hochberku. Na projektu se vedle Vodáka podílí ještě čtyři další pastevci. „Projekt má přesně daný harmonogram. V tomto roce zavádíme pastvu na téměř 30 hektarech, které jsou rozprostřeny na šesti evropsky významných lokalitách," uzavírá Vilém Jurek.

Pavel Pechoušek