Stážisté z ciziny pomohli s likvidací borytu na Děvíně

Agentura ochrany přírody však nemohla letos z důvodu epidemie koronaviru uspořádat tradiční pálavské borytobraní, při kterém je boryt vytrháván. Profesionální ochránci přírody na Pálavě se tak museli spolehnout na vlastní síly a především na práci malé, ale velmi pracovité skupiny dobrovolníků.

Vlakem opět přes hranice. Spoje z jihu Moravy do Vídně obnoví začátkem týdne

„S ručním vytrháváním borytu jsme začali v roce 2016 a na pouhém jednom hektaru, letos se nám však již po třetí za sebou za pomoci dobrovolníků podařilo ručně vytrhat tuto invazní rostlinu na celé zasažené ploše, tedy na více než dvaceti hektarech. Důležité je trhat boryt před květem nebo během květu, aby se nestihl vysemenit. Protože semena jsou schopna vyklíčit i po několika letech, musíme akci opakovat každoročně, než se nám podaří boryt z Děvína vymýtit úplně.

V předchozích letech jsme využívali pomoci nadšených dobrovolníků ze všech koutů naší země. Letos jsme však veřejné borytobraní, vzhledem k nákazové situaci, uspořádat nechtěli a vlastně ani nemohli. Naštěstí nám však nabídla spolupráci Základní organizace Českého svazu ochránců přírody ONYX, která je hlavním řešitelem projektu LIFE South Moravia, kde je Děvín jednou z lokalit vybraných ke zlepšení stavu ochrany přírody. V rámci tohoto projektu nám tak přijela pomoci skupina dobrovolníků ze střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn, mezi kterými bylo také několik cizinců, kteří jsou v ČR na dlouhodobé stáži.

Po dobu tří týdnů tak na Pálavě pracoval například Švéd, Němec, Litevec nebo Ruska. Bez nich bychom to nezvládli, všem patří náš velký dík.“ vysvětluje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Pálava.

Vranovické infocentrum otevírá nově na vlakovém nádraží. Turistům nabídne i kola

„Na ploše zasažené invazí borytu byly před začátkem vytrhávání založeny monitorovací plochy, na kterých je sledován další vývoj početnosti rostlin borytu. Letos jsme opět pozorovali úbytek počtu kvetoucích rostlin ve srovnání se stavem v roce 2016. Svůj podíl na tom jistě mělo loňské i předloňské sucho, avšak účinek pravidelného vytrhávání se již zdá být nesporný. Zcela přesvědčivé výsledky však přinese až porovnání delší časové řady zápisů těchto monitorovacích ploch. Na jeho základě budeme moci zjistit, jak se vyvíjí druhové složení rostlinných společenstev, zastoupení jednotlivých druhů a jaký je rozdíl mezi společenstvy, která byla v prvním roce sledování hodně zasažena borytem a která naopak vůbec nebo jen velmi málo,“ vysvětluje Helena Prokešová, botanička Správy CHKO Pálava.

Jiří Kmet