V sobotu na akci Veterán bus Kříž v Telnici jsem se při pohledu na krásné, dnes již historické autobusy zamyslel nad naší pravidelnou osobní dopravou. I když si to možná nepřipouštíme, ale každá fungující ekonomika potřebuje i fungující osobní dopravu, která přiveze a po skončení pracovní doby zase odveze dělníky domů.

I když jsem v dopravě odpracoval čtyřicet roků, je tu několik věcí, které nechápu, ale přesto věřím, že mi někdo vysvětlí to, co mi není jasné. Připadalo mi, vlastně dodnes připadá logické, že ČSAD mělo své závody v okresech, kde zajišťovaly základní dopravní obslužnost. Například ČSAD Břeclav mělo své závody v Břeclavi, Mikulově a Hustopečích, kde byla parkovací místa pro nákladní automobily a autobusy. A také dílny, kde se prováděla údržba autobusů. Systém údržby v závodech ČSAD byl dobře propracovaný, byly tam i myčky autobusů.

V případě potřeby se dal i na linku rychle převézt náhradní autobus, protože vše bylo v rámci okresu a náhradní autobus se vezl na linku z toho závodu, který byl nejblíže místu, kde byl autobus potřeba. Když se dnes podívám na zaparkované autobusy na autobusovém nádraží v Hustopečích, na kterých vidím, že jsou z ČSAD Kyjov, z Adosy Židlochovice, ale i od firmy Psota ze Znojma, přemýšlím, kde vlastně jezdí autobusy z Borsu Břeclav, u kterých jsem si přečetl, že budou mimo jiné jezdit i v Třebíči.

Je mi jasné, že autobusy musí někde parkovat, v dílnách provádět údržbu, ale i to základní, autobusy se musí i umýt z venku a hlavně ve vnitřku, když vozí lidi. Když to vezmu podle toho, co vidím v Hustopečích, myslím, že situace je všude stejná. Zdá se mi, že tím, že například v Hustopečích vidím autobusy z ČSAD Kyjov, tyto autobusy musí někde parkovat. A to znamená náklady za pronájem místa, kde tyto autobusy parkují.

Pokud se musí například z Kyjova do Hustopečí přivézt náhradní autobus, to jsou další náklady které musí někdo zaplatit. Ale i pronájem dílny, kde se dělají opravy nebo údržba těchto autobusů, ten se také musí zaplatit. A i když se to nezdá, postupně náklady narůstají a musí se zaplatit.

V západní Evropě se bere jako úspěch, když je 35 až 40 procent nákladů placeno tržbami za jízdné. Jak je to u nás přesně nevím, ale o výši tržeb, když většina lidí jezdí vlastními osobními automobily, si nedělám iluze. Když se na to podívám realisticky, nemusíte se mnou souhlasit, toto je můj názor, musíme vrátit pravidelnou osobní dopravu do takového stavu, aby byla pro cestující zajímavá natolik, že nechají své osobní automobily v garáži a pojedou autobusem. Protože pro bezpečnost silničního provozu i životního prostředí je lepší, když padesát lidí jede autobusem než padesáti osobními automobily.

Vím, že by to znamenalo přepracovat jízdní řády podle toho, kolik, kdy a kam jede lidí. Na toto je takový výraz, říká se tomu „hybnost obyvatel“. Města jsou ucpaná osobními automobily, ve kterých často jede jen řidič, já osobně bych zlevnil MHD ve městech, ale zdražil bych parkovací místa a z těchto tržeb bych dotoval MHD. Na krajích měst bych zřídil záchytná parkoviště pro osobní automobily, u kterých by byl konečná zastávka autobusu.

Fungovalo by to tak, že by řidič za poplatek zaparkoval svůj osobní automobil na parkovišti, odjel autobusem do města, tam by si vyřídil to, co potřebuje, pak by se vrátil autobusem pro svůj automobil a jel domů. Vím, že dříve tolik soukromých osobních automobilů nebylo, proto lidé více využívali pravidelnou osobní dopravu, která byla organizovaná tak, aby sloužila lidem a zajistila základní dopravní obslužnost.

Četl jsem, že v organizaci veřejné osobní dopravy „pod taktovkou“ ČSAD jsme byli na jednom z prvních míst v Evropě. Zdá se mi, že dnešní stav v osobní dopravě nás posunul poněkud směrem níž, ale věřím, že se i to zlepší a zase budou cestující využívat veřejnou dopravu.

Čas se nedá zastavit, technika jde neustále kupředu, ale neměli bychom zapomínat i na tyto autobusy Škoda 706 RO, které po skončení druhé světové války vlastně položily základ naší veřejné dopravy. Autobusy se střídaly podle toho, jak se vyráběly, byla to celá řada typů, které nám sloužily. Je to vlastně historie naší dopravy, na kterou bychom neměli zapomínat. Nemusíte se mnou souhlasit, pokud si myslíte, že jsem napsal něco špatně, budu rád, když mi to vysvětlíte.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Břeclavští finišují s opravou hřiště Na Valtické. Školákům bude sloužit od října

Práce na vznikajícím hřišti přiblížil břeclavský místostarosta. | Video: Deník/Iva Haghofer