V hudební výchově zpívali písně, které v roce 1989 zněly na náměstích, ve výtvarné výchově vyráběli znovu letáky a vytvořili z nich na chodbě „protirežimní zeď“, v zeměpise zpracovali mapu zemí východního a západního bloku, v matematice porovnávali ceny a příjmy tehdy a dnes. O událostech diskutovali nejen česky, ale i anglicky a německy.

Velký dík patří rodinám žáků, které obohatily hodiny občanské výchovy a dějepisu vyprávěním, jak prožívaly sametovou revoluci a žáci to zpracovali do skvělých prezentací. Zapojili se tím i do celostátního projektu Naše revoluce, který vyhlašuje společnost Jeden svět na školách.

Část přebalu knihy Bez spojení není velení a bez pakárny není vojna.
Normalizace v neoveských kasárnách? Nefalšované kamarádství popisuje nová kniha

Protože se škola zapojila do projektu Měsíc filmu na školách, vyvrcholil pro žáky 8. a 9. tříd projektový týden v pátek v kině Koruna promítáním dokumentu „Z deníku Ivany A.“ a besedou se čtyřmi účastníky listopadových událostí.

„Když jsem v létě 1989 podepsal Několik vět, tatínek, ač sám nesouhlasil s režimem, se zlobil. Měl strach, že mě vyhodí ze školy, kde jsem učil. Nechápal jsem, jak se to tak rychle dozvěděl. Jednoduše. Jména nových signatářů se totiž četla vždycky v noci na rádiu Svobodná Evropa. Naštěstí už začali mít komunisté jiné starosti, a tak se mou osobou nestihli zabývat,“ vzpomínal zakladatel Občanského fóra v Břeclavi, historik a pedagog PhDr. Milan Blažek.

O své studentské vzpomínky se podělila i jedna z učitelek, Mgr. Šárka Malinkovičová: „Nádherná byla podpora obyvatel Olomouce. Dodnes mě dojímá, když si vzpomenu, jak nám na Přírodovědeckou fakultu, kde jsme vyhlásili tzv. „okupační stávku“, malovali plakáty a zpracovávali informace, lidé nosili spoustu jídla i finanční podporu, ta soudržnost byla obrovská.“

O víkendu se v hustopečské Mandlárně uskutečnil křest exkluzivní řady zlaté Mandlovky ze sudu a obrazů malíře Antonína Vojtka, které vznikly speciálně pro tuto příležitost. Roli kmotry přijala zpěvačka a šansoniérka Petra Hapková.
Mandlovku zdobí Vojtkovy akty. Předloha? Ženy už mám v ruce, směje se malíř

„Když vypukla revoluce, jezdili jsme s brněnskými studenty a herci po jižní Moravě, diskutovali s lidmi, rozváželi letáky i optimistickou náladu. Rodiče mě tehdy doma vůbec neviděli, ale podporovali mě na dálku. Jsem jim vděčný, že mě vychovali v pravdivém pohledu na tehdejší režim a teď byli rádi, že se to bortí.“ Zavzpomínal host, pozvaný z řad rodičů, MUDr. Jiří Bartoš.

Nejen o své vzpomínky na revoluci se rozdělil s žáky filmový tvůrce Cyril Podolský. Vyprávěl o scénáři k filmu, který bude mít brzy premiéru – BřecLIVE. „Uvažovali jsme s přáteli, že by bylo skvělé natočit film, který připomíná sametovou revoluci. Zdálo se nám, že vážných věcí už se natočilo či řeklo dost, a tak jsme zvolili netradiční žánr – sci-fi komedii. Také jsme chtěli, aby se děj odehrával v Břeclavi, protože je to krásné město.“

Někteří žáci ještě po akci v kině zamířili do podkroví Lichtenštejnského domu: Pěkné aktivity na pozadí příběhů a fotografií Břeclavi z listopadových událostí připravily a celý týden se žákům věnovaly Mgr. Jurošková a Mgr. Dreslerová z MMG v Břeclavi. Žáci si mohli vyzkoušet helmu i plexisklový štít policisty z Národní třídy, psací stroj na policejní služebně, poznávali Břeclav na třicet let starých fotografiích a prověřili si své znalosti o rozdílech dřívějšího a současného režimu.

Dvacetiletá Břeclavanka Adéla Maděryčová je ve finálové desítce prestižní Miss Czech Republic jedinou zástupkyní Jihomoravského kraje.
Jediná z kraje. Dívka z Břeclavi bojuje ve finále Miss Czech Republic

Má takové vyučování smysl, nebo jde jen o zdržení výuky? Je-li posláním školy nejen vzdělávat, ale i vychovávat, tak zcela jistě to smysl má. Článek je velkým poděkováním všem učitelům, kteří se snažili nad rámec svého předmětu předat žákům zkušenost, co znamená získat svobodu myšlení, a pak už bude jen na nich, jak s ní v budoucnosti naloží.

Irena Kyliánová