Mušovská pošta byla naposledy otevřená v červnu 1978. To už vojáci zbořili většinu ze sto domků, které muselo opustit pět stovek obyvatel. Samostatnou obcí přestal být Mušov z rozhodnutí tehdejších úřadů o dva roky dříve, v červnu 1976. Ironií osudu v roce, kdy by Mušovští slavili 700 let od první zmínky o své obci.  Mušov totiž založili němečtí kolonisté právě v poslední čtvrtině třináctého století u zemské stezky na cestě z Brna do Vídně. U vsi stá most přes Dyji tekoucí tehdy rozhlehlými lužními lesy. Původně románský kostel sv. Linharta tak zůstává poslední vzpomínkou na nejstarší historii obce.

Úřední tečku za existencí Mušova jako obce udělal k prvnímu lednu 1980 výmaz ze seznamu obcí. Trvalo pak ještě sedm let  než celou obec zalily vody dokončovaných Novomlýnských nádrží. Katastr někdejší obece připadl Pasohlávkám a jméno Mušova je dodnes spojeno jednak s oblíbeným autokempem Merkur a také vrchem Hradisko neboli Římským vrchem. Archeologické nálezy potvrdily, že na Hradisku a jeho okolí stával v druhém století po. Kr. za markomanských válek významný a rozhlehlý tábor římské Desáté legie. Jedinečnou starověkou římskou lokalitu dnes přibližuje expozice Brána do Římské říše postavené v sousedství kempu a známého akvaparku.