Je to celkem jasné, proč bych měl například dávat 60 Kč za známku na dopis kamarádovi do Německa, když to mohu vyřešit podstatně levnějším a rychlejším emailem. To je jen příklad, osobně si pamatuji doby, kdy se dopis v tehdejším Československu posílal za 0,60 Kčs, pohlednice za 0,30 Kčs, dopis do zahraničí stál 1 Kčs.
Vím,že dnešní ceny jsou někde jinde, ale toho dojmu, že jsou až moc vysoké se nemohu zbavit. "Zodpovědní činitelé" z České pošty si musí uvědomit, že zdražení poplatků nic nevyřeší, naopak přinese jen stále vyšší ztráty České poště.
Mluvčí České pošty si posteskl, že stále klesá počet listovních zásilek. Proč? Odpověď je jednoduchá, stále drašší poštovní poplatky. Ty spolehlivě odradí řadové zákazníky od posílání pohlednic a dopisů, protože jsou pro ně neúnosné.
Dá se říct, že něco přes 51 roků se zajímám o nákladní automobily a autobusy veterány. Dříve jsme hodně věcí řešili za pomoci dopisů, bylo to třeba i 30 dopisů za měsíc, ale dnes jsme přešli na řešení emaily nebo telefonem. Proč? Odpověď je jednoduchá, stačí si porovnat cenu za známku na dopis, vynásobit 30 a výsledek porovnat s tím co zaplatím za internet měsíčně s tím, že mohu poslat emailů kolik chci.
Všechny náklady i poštovné vytváří konečnou cenu výrobku. Se stále se zvyšujícími cenami poštovného logicky stoupají i náklady za poštovné a každý hledá levnější způsoby komunikace, v tomto případě emaily, mobily, ale i osobní jednání, to vše vyjde levněji než dopisy, vše se vyřeší a ještě se ve srovnání s poštou ušetří na poštovném.
Jak bylo řečeno, pošta chystá i prodej nepotřebného majetku. Je to řešení, ale na jak dlouho? Vím, je to těžké, ale řešení se musí najít. Každý problém má určité řešení a doufám, že se pošta z problémů dostane a zase bude fungovat jako dříve.
Nejsem starý, ale již si něco pamatuji, vzpomínám si jak u nás na Valašsku, nejen u nás, chodila listonoška, která měla svůj rajon, znala všechny a všichni znali ji. Vědělo se, že z Hrádku pojede autobusem v 9.05 do mé rodné Rokytnice, nastoupila do autobusu, rozhlédla se po něm, jela jednu zastávku, na druhé se vystupovalo, ale přitom během jízdy stačila všem kdo jeli autobusem rozdat jejich poštu.
Vím technika jde kupředu, ale víte, že se mi stýská po takovém doručování zásilek, kdy byl "listonoš" velmi vážený člověk, v jeho rajonu ho každý ho rád viděl a "dal řeč".
Pošta je součástí našeho života a nedokážu si představit, že by pošta přestala existovat. Vím nemá to jednoduché, ale stále věřím a držím všem zaměstnancům pošty palce, že se každý problém vyřeší a pošta zase bude významnou součástí našeho běžného života.
Vlastimil Tělupil
