Vše začne na velkoobchodě, kam zboží přiveze kamion, zde se vyloží a naskladní do skladu. Odtud  se podle objednávek připraví k odvozu na jednotlivé prodejny. Při rozvozu se zboží na prodejně vyloží, přijme se do skladu a pak se zařadí do regálů na prodejně. Možná se vám to zdá jednoduché, ale vzhledem k tomu ,že v obchodě pracují většinou ženy, jenom při doplňování zboží do regálů mají v rukou "nějakou" tu tunu zboží. K tomu si ještě můžete připočítat obsluhování zákazníků za pultem, pokladní za pokladnami, které vlastně mají v rukou každou položku nákupu, za směnu je to výkon hodný vzpěrače. Když to shrnu,nemají to "ženy za pultem"nijak jednoduché.

Vím, oficiálně jsou tam pro zákazníky, ale my zákazníci - chováme si vždy k prodavačkám tak,jak si zaslouží? Na práci s lidmi je nejtěžší, že prodavačka nesmí dát najevo, že ji zlobí děti, bolí zuby a zákazník kterého obsluhuje se k ní nechová zrovna nejlépe. A to po skončení pracovní doby ji čeká ještě doma druhá směna. Možná právě proto chybí v obchodě prodavačky, buďme upřimní, mnoho mladých děvčat se do obchodu nehlásí, asi je neláká časová náročnost tohoto zaměstnání.

Zastávám názor, že každá práce je důležitá a zaslouží si ocenění. Jít si nakoupit, to bereme jako úplně normální věc. Dá se říct, že obchod je srdcem ekonomiky, protože tam se "točí peníze". To je to, co ekonomika potřebuje. Když si půjdeme něco koupit, vzpomeňme si na to, co práce v obchodě obnáší a zkuste vstoupit do obchodu s úsměvem a se slušným pozdravem. Je to maličkost která potěší nejen vás, ale i prodavačky.

VLASTIMIL TĚLUPIL