I proto bylo cílem omalovánky s doplňovačkou, kterou mohli návštěvníci vyplnit a získat odměnu, ukázat, co všechno v kostele mohou slyšet. Před kostelem si mohly děti vyrobit vlastní hudební nástroj: rytmické chrastítko nebo foukací harmoniku. Uvědomili jste si někdy, že v kostele zapojujeme všechny smysly? Zrak, čich, chuť, hmat a nejvíce asi sluch. Možná právě proto patří první místo v kostele tichu. Hned u vstupu do kostela se ztišíme, abychom dali prostor, ať k nám uvnitř mluví Boží hlas. Po obou stranách oltáře vedle soch svatých stojí serafové s loutnou a harfou přímo proti varhanám - největšímu a nejsložitějšímu hudebnímu nástroji. Pavlovické varhany postavil v roce 1921 Vojtěch Káš z Brna jako své sedmašedesáté dílo. 

Nejtěžším a nejzvučnějším nástrojem jsou zvony. Do našeho chrámu svolává na bohoslužbu zvon sv. Josefa o váze 623 kg s tónem G1, k polednímu zvonění slouží zvon sv. Václava o váze 424 kg s tónem A1, k průvodu ke hrobu vyzvání zvon Panny Marie o váze 249 kg s hlavním tónem H1. O letošní Noci kostelů dostal nejvíce prostoru hudební nástroj, jehož tvůrcem je sám Stvořitel – lidský hlas. Při slavení mše svaté zpívaly a hrály pavlovské děti za podpory svých maminek a pomoci pana učitele. Po bohoslužbě vystoupil Kobylský Vokální Ansámbl. Komorním sborovým zpěvem a cappella zazněly skladby starých mistrů i současných autorů. Následovalo vystoupení Deblínské scholy la la la … TO PUDE! Zpěváci za doprovodu kláves, akustické kytary, elektrických kytar, trubky, saxofonu a bicích návštěvníkům představili skladby současné populární církevní scény. 

Vše vyvrcholilo večerem chval, což je způsob modlitby provázený písněmi a slovem, které nás mají vést více k Bohu, při nichž jsme vyzpívali našemu Nejvyššímu, jaký On je. Po předchozích dvou letech, kdy Noc kostelů provázela spousta opatření a covidových omezení, konečně mohli návštěvníci zažít bohatý program uvnitř kostela, vystoupit na věž, prohlédnout si exponáty v muzeu. Již teď se těšíme, co nám připraví příští již 15. ročník!

Stanislava Bílková