Náboženská sekta v lesích na Třebíčsku: bili nás klackem, říkala svědkyně

Jedna z posledních přednášek se týkala i náboženských sekt. O problematice hovořil specialista z tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Ten posluchače, mezi nimiž byl i redaktor Deníku Vysočina, zaujal informací, že i na Vysočině působí uzavřená sekta, která je dokonce podezřelá z nestandardního chování vůči dětem a členům, kteří ve společenství žijí. Samozřejmě se nabízely další otázky, na které se ale těžko hledaly odpovědi. Sekta, která si tehdy říkala Most ke svobodě, dnes Kosmický zenbuddhismus, vedla a dodnes vede pevnou rukou duchovní vůdkyně Ladislava Kujalová Jurová. Naprostá izolace sekty v chráněné přírodní rezervaci v Kuroslepech na Třebíčsku jakoukoli komunikaci znemožňovala.

Konečně: V pondělí otevřou na Vysočině další obchody

Od prvního exkluzivního článku, který Deník Vysočina zveřejnil v pondělí 13. března téhož roku, uplynulo už osm let. Za tu dobu se redakci podařilo sehnat cenná svědectví několika lidí, včetně bývalých členů sekt, kteří dokázali o dění v komunitě promluvit. Důsledkem toho bylo i důkladné policejní vyšetřování. Vůdkyni, neboli Matku La, jak si nechala Kujalová říkat, policie nakonec obvinila. Jenže kvůli promlčecí lhůtě tehdy třiašedesátiletá Jurová nakonec spravedlnosti unikla.

„Žena byla obviněna z trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném domě či bytě podle trestního zákona platného do konce roku 2009. Tohoto jednání se dopouštěla na více lidech od června 2004 do ledna 2006. Podle tehdejšího zákona se na tyto činy vztahuje pětiletá promlčecí lhůta. Ta vypršela v lednu 2011,“ informoval o dva roky později v lednu 2014 tehdejší okresní státní zástupce Zdeněk Špaček.

Svědectví, která se redakci podařilo sehnat, byla na svou dobu naprosto ojedinělá. Mnoho lidí, kteří se s podobnými životními zkušenostmi setkali, se za to spíše styděli, natož aby o tom veřejně mluvili.

Proroctví z lesa

Výjimkou byla Magda Hauserová z Brna. Její příběh je plný zvratů a paradoxů. Přestože vyrostla v ateistické rodině, nechala se před šestadvaceti lety zlákat k životu v sektě. S vůdkyní Kujalovou, která se na začátku devadesátých let minulého století vrátila z Brazílie, se seznámila na přednáškách. Na nich se často dostávala do transu, během něhož údajně komunikovala s neviditelnými bytostmi. Ty jí oznámily, že na Zemi dojde k vibračnímu zlomu, který přežije asi dvacet procent lidí.

„Budou to jen lidé dobré vůle, ale i ti budou dezorientováni. Členové sekty by měli být jedněmi z těch, kteří jim budou pomáhat orientovat se na Boha. Bylo imponující, když říkala, že je důležité nebýt sobecký a nemít nějaké osobní ambice, ale chtít být jen božím nástrojem,“ svěřila se v roce 2009 v jednom z rozhovorů tehdy čtyřicetiletá Magda Hauserová.

Vůdkyně sekty byla podle Hauserové silná osobnost, a proto měla pocit, že když se jí bude držet, dovede ji k Bohu. Začaly společně se svými rodinami jezdit na hájenku u Kuroslep, kterou v té době vlastnil tchán Magdy Hauserové.

Na koronavirus už zdravotníci na Vysočině otestovali více než čtyři tisíce lidí

Zásadní událost se pak odehrála jednoho rána, kdy se Matka La vrátila z lesa, kam se chodila pravidelně modlit. „S pláčem tvrdila, že jí bylo z éteru přikázáno, aby v hájence zůstali a založili tam duchovní centrum. Pár nadšenců hned prodalo byty a tři nebo čtyři manželské páry vše opustily, na hájenku se nastěhovaly a peníze daly na společnou hromadu,“ vzpomíná v rozhovoru na internetu Magda Hauserová.

O správnosti svého rozhodnutí podvolit se vůli vůdkyně začala Magda Hauserová pochybovat ve chvíli, kdy Kujalová Jurová začala věnovat příliš velkou pozornost manželovi jedné z žen v sektě. „Tvrdila, že patří k němu, protože byli v minulém životě spolu na nějaké jiné planetě. Ženu přiměla k rozvodu, i když od jejich svatby uplynuly teprve tři měsíce a sama jejich manželství požehnala. Žena se s mužem skutečně rozvedla,“ upozornila Hauserová. V komunitě panoval přísný režim. Nosily se hábity, lidé dostávali nová jména a navzájem si vykali. Magdě Hauserové chybělo soukromí a s dětmi se viděla denně tak půl hodiny před spaním. Hodně se pracovalo a členové si mezi sebou nesměli povídat o svých problémech. V rozhovoru se Magda Hauserová zmínila o tom, že děti nesměly mít hračky u sebe. Po třech letech se jí podařilo z komunity odejít. Její manžel Kujalové řekl, že už ji nepovažuje za duchovní autoritu.

A jak to dopadlo s hájenkou? „Hájenka patřila rodičům mého bývalého manžela. Ti ji později přepsali na syna Františka, dodnes žijícího v sektě. Ten ji daroval své vůdkyni,“ uvedla před osmi lety pro Deník Vysočina Magda Hauserová, která v sektě prožila tři roky. Hájenka se za tu dobu rozrostla o další objekty k ubytování.

Bití klackem a klečení ve tmě

Sekta žije hlavně z darů svých členů. Kromě toho pěstují v několika fóliovnících zeleninu a chovají domácí zvířata. V devadesátých letech dokonce vedli obec tři členové sekty. Jedním ze starostů se stal i manžel duchovní vůdkyně Josef Jura.

V průběhu roku 2012 přinesl Deník Vysočina čtyři příběhy lidí, kteří část života v sektě prožili. Jejich svědectví bylo důležité i pro policii. Všichni se shodli v tom, že šli do sekty dobrovolně, až na studenta z Třebíčska, kterého v šesti letech do sekty přivedla jeho matka. Mladík popsal, že byl pravidelně bit asi od deseti let.

„Bylo to psychické i fyzické lámání. Byli jsme biti klackem. Trestala se tak neposlušnost, když se někdo provinil vůči nějakému řádu,“ řekl tehdy sedmadvacetiletý muž v exkluzivním rozhovoru. I s odstupem několika let byl přesvědčen, že to, co zažil, bylo za hranicí běžných rodičovských trestů.

Počítejte s uzavírkami, v Novém Městě se rozkopou dvě důležité ulice

„Bylo děsné, když tam byla holčička, která se bála tmy a za trest musela klečet několik hodin v temné místnosti bez hnutí. Když se pohnula, tak ji tam seřezali. Stačilo, když se člověk špatně podíval nebo zatvářil,“ zavzpomínal mladý muž.

Psychický i fyzický teror tehdy popsala Deníku i osmatřicetiletá Lucie. V sektě žila od devatenácti do jednatřiceti let. Na vlastní oči prý viděla při koupání dětí, že mají na těle modřiny a podlitiny od bití. Násilí zažila i na vlastní kůži.

„Tuším, že ve třetím a pátém roce života v sektě jsem dvakrát potratila. Myslím, že důvody byly zřejmé. Byla jsem sedřená, nikdo mi nesměl pomáhat, nejednou jsem únavou a vyčerpáním spadla v kuchyni pod stůl,“ popisovala Lucie. Zdravotní i psychické komplikace měla i dlouho poté, co ze sekty utekla.

Obavy z kolektivního násilí

K působení sekty se tehdy vyjadřovali i znalci. Jedním z nich byl Zdeněk Vojtíšek, který pro policii zpracovával posudek. Vojtíšek sleduje sektu v Kuroslepech už skoro třicet let. Ještě před několika lety se obával, aby komunita nedošla do stádia takzvaného kolektivního násilí – hromadná sebevražda, tak jako se to stalo u jiných sekt v USA a na Ukrajině v 90. letech 20. století.

„Důvodem mých obav byla vysoká míra kontroly duchovní vůdkyně nad životy jejich následovníků a naléhavé očekávání konce tohoto světa,“ vysvětlil Vojtíšek.

Postupně ale jeho obavy slábly. „Pozoruji pokles počtu členů tohoto společenství, stále se zvyšující průměrný věk dospělých a nepříliš velké úspěchy rodičů v předávání svého náboženského přesvědčení dětem,“ upozornil před lety Vojtíšek.

Štoky místo skládky otevřou sběrný dvůr, pytle na třídění dostanou lidé zdarma

Jaké je v sektě aktuální situace dnes, je prakticky nemožné zjistit. Podle aktuálních informací žije v sektě celkem jedenáct lidí. Deset z nich je dospělých a jeden je mladistvý. Bývalí členové s nimiž redakce v minulosti mluvila se snaží na vše zapomenout. „Jsem rád, že jsme tehdy dokázali odejít. Co se tam děje nevím, je to pryč…,“ uvedl jeden z bývalých členů.

Sekta rozšiřuje sídlo

Sekta ale zaujala i svou potřebou rozšiřovat své sídlo připomínající gotický hrad, které stojí v samém srdci přírodní rezervace Údolí Oslavy. Přistavovat měli v plánu už před několika lety. Nové stavební povolení dostala Kujalová Jurová od stavebního úřadu v Náměšti nad Oslavou už na jaře 2014. Po dvou letech, aniž by začali stavět, uspěla se žádostí o prodloužení povolení a v současné době je rozestavěná druhá část stavby, která by měla tvořit uzavřený prostor ve tvaru „U“ s dvěma rotundami.

„Od stavebního úřadu jsme to dostali na vědomí. Problémy s nimi žádné nejsou, právě naopak, pracují od rána do večera. Lidi z okolí k nim chodí nakupovat květiny a zeleninu. Akorát nějaká paní mi už několik let volá, jestli tam neubližují dětem. Podle mne se tam nic takového neděje,“ míní starosta Kuroslep Vladimír Bureš.