Ten koncem května přikázal okamžité zavření dolu Turów do doby, než mezinárodní konflikt soud vyřeší. Poláci rozhodnutí ignorují a v dole těží dál. Práce měly v hnědouhelném dole nedaleko českých hranic skončit hned po vydání rozhodnutí, které bylo zveřejněno 21. května. Pokud by soud přistoupil na český požadavek a Polsku penále vyměřil, musela by dnešního dne zaplatit přes dvě miliardy korun.

K podobnému opatření soud už jednou přistoupil v kauze kácení v Bělověžském pralese. Polsku tehdy stanovil penále sto tisíc euro za den. Podle vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martina Smolka je navržená sankce účelně vysoká, aby motivovala polskou stranu k rychlému jednání. Smolek ale také připustil, že k uvalení sankcí nemusí vůbec dojít. „Pokud budou (Poláci) rychlí, nebudou muset platit nic,“ uvedl na úterním jednání Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Smolek. Než stát požádá Soudní dvůr EU o stanovení sankcí za pokračování těžby na dole Turów, počká totiž tři týdny na vyjádření polské strany. Během této doby se bude chtít s Polskem dohodnout a žalobu na důl stáhnout.

Blokáda česko-polských hranic
Turów: Dohoda je na spadnutí. Poláci zablokovali hraniční přechody u Hrádku

"Česká vláda má ke kauze Turów přístup ode zdi ke zdi. Jeden den oznámí, že požádá soud o sankce, aby si vynutila spravedlnost, a druhý den už říká, že to bude jen divadýlko pro polskou stranu, které dá nyní tři týdny na vyjádření. To není třeba, stačí si dnes otevřít jakékoli polské zpravodajství. Polská strana se už dávno vyjádřila, co si o rozhodnutí Soudního dvoru EU a o stížnostech Česka myslí. A není to nic hezkého. Po těchto vyjádřeních je s podivem, že česká vláda Polsku opět podkuřuje místo toho, aby chránila místní lidi a zájmy České republiky," řekla Nikol Krejčová z Greenpeace. Dodala: "Ilegální těžba musí skončit dřív, než budou její dopady na české životní prostředí a na zásoby vody v regionu nevratné, proto také soud rozhodl o jejím okamžitém zastavení do chvíle konečného rozhodnutí. Vláda navíc stále nechce zveřejnit obsah smlouvy, kterou chce poslat do Polska ke schválení, to je podle nás nepřijatelné.”

Greenpeace v pondělí zorganizovala protestní pochod z pražského Klárova k Hrzánskému paláci, v němž jedná vláda. Účastníci a účastnice pochodu a následného happeningu protestovali proti stažení žaloby na uhelný důl Turów a proti vyjednání nedostačující smlouvy, která by nechránila místní lidi před negativními dopady těžby. Akce se zúčastnili i místní lidé žijící v sousedství dolu, kterým těžba komplikuje život a odsává vodu ze studní i z okolní krajiny. Na zahájení akce si místní symbolicky připili sklenicemi naplněnými uhlím místo vody, před samotným jednáním vlády se pak jeden z účastníků “koupal” ve vaně plné uhlí.

Stroje a práce v hnědouhelném dole Turów se nezastavily ani potom, co Evropský soudní dvůr přikázal těžbu okamžitě zastavit.
Poláci v Turówě těží dál. Práce v uhelném dolu rozhodnutí soudu nezastavilo

“Těžba nás ohrožuje nejvíce tím, že se přibližuje. Rypadla se zakusují blíž a blíž, důl se prohlubuje, a tím se neustále zvyšuje odtok vody z našeho území do dolu, odkud ji musí čerpat a vést potrubím do řeky Nisy. Jak je možné jednat o stažení žaloby bez té nejdůležitější podmínky, aby se těžba nadále nepřibližovala? Jak nás má brát polská strana a také zbytek Evropy vážně, když několik let hovoříme o rizicích blížící se těžby pro naše zásoby vody a poté je směníme za pouhou 1 miliardu? Vodovody, které za ni snad budou vybudovány, jsou otázkou mnoha let - zatím jsou v projekční fázi. A voda v krajině? Tu vám síť vodovodů nepřivede,” řekl Milan Starec z Uhelné k podmínkám dohody, která by vedla ke stažení žaloby od Soudního dvora EU.

Žalobu podala ČR proti Polské republice v únoru letošního roku. Česká vláda včera také schválila rámec pro vznik mezivládní smlouvy, jejímž podpisem by se Poláci zaručili ke splnění a dodržení podmínek ČR. Česko Polsku vytýká nedodržení unijní legislativy při povolování rozšíření dolu, vyloučení veřejnosti z povolovacích procesů a odmítání poskytnout informace o vlivech dolu. „Rámec obsahuje mimo jiné přezkum dosavadních povolovacích procesů v souladu s evropským právem a poskytnutí veškerých dostupných informací o dopadech těžby, což je i podstata současné žaloby proti Polsku, ale také uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody na české straně hranice. To jsou klíčové požadavky České republiky," řekl po jednání vlády ministr životního prostředí Richard Brabec.

Turów.
Lidé z Uhelné píší kvůli Turówu premiérovi. Bojí se o pitnou vodu

Podle vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martina Smolka může žaloba podaná Českou republikou Soudnímu dvoru směřovat pouze vůči porušení unijního práva Polskem. „Výsledkem takové žaloby může být jenom konstatování, zda Polsko porušilo či neporušilo unijní právo. Naopak Česká republika nemůže v řízení před Soudním dvorem žádat trvalé uzavření dolu Turów, jak se někdy chybně interpretuje. Nařízení bezodkladného uzavření dolu Turów do doby vynesení meritorního rozsudku ale vytvořilo prostor, jak získat v krátké době skutečně praktický, hmatatelný výsledek pro obyvatele postiženého regionu a jeho životní prostředí,“ vysvětlil Smolek.

Česko například požaduje, aby polská strana vytvořila ochranný val, který by oddělil důl od obcí na české straně, vytvoření filtrační stěny, která by zamezila odtoku vody z ČR a také úhradu nákladů na zabezpečení náhradních zdrojů vody. Částka 40 až 50 milionů eur, o kterou je ČR připravena žádat v rámci mezistátní dohody jsou primárně náklady na vybudování náhradních vodovodních řadů na Frýdlantsku a Hrádecku a posílení vodního zdroje Uhelná a vychází z odhadů Libereckého kraje. „Jsme v situaci, kdy dal Soudní dvůr EU za pravdu České republice, konstatoval porušení evropského práva a polská strana je konečně ochotna jednat. Věřím, že se podaří dosáhnout oboustranně přijatelné dohody, která bude na jednu stranu chránit obyvatele a území dotčené těžbou a na druhé straně bude brát v potaz, že nelze důl uzavřít ze dne na den," uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Jiří Chvojka (vlevo) z fakulty textilní a Petr Louda z fakulty strojní s materiálem z kyseliny polymléčné.
Liberečtí vědci myslí ekologicky. Přišli s rouškou, která se rychle rozloží

Podle Vladislava Smrže z Ministerstva životního prostředí se v tuto chvíli nedá odhadnout, jak dlouho bude dojednání detailního znění mezivládní smlouvy s Polskem trvat. „Na obou stranách je zájem o to, aby to bylo co nejdříve. Budou na tom pracovat experti z ministerstev zahraničních věcí a životního prostředí a vše bude probíhat za účasti zástupců Libereckého kraje,“ vysvětlil Smrž.

Polský premiér Mateusz Morawiecki po rozhodnutí Evropského soudního dvoru řekl, že Polsko těžbu v uhelném dole Turów nezastaví. Podle něj by přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny bylo "ekologickou a energetickou katastrofou". Prezident Andrzej Duda ve veřejnoprávní polské televizi řekl, že elektrárna a důl Turów zajišťují velkou část polského energetického sektoru a zaměstnává tisíce lidí. "S rozhodnutím Soudního dvora EU nesouhlasíme," dodal Duda. Na rozhodnutí české vlády požadovat po Polsku vysoké penále zareagovala už některá polská média. Například lokální web z oblasti Zhořelce napsal, že Češi chtějí zruinovat Turów a PGE a zachovali se pokrytecky. Součástí mezinárodní smlouvy by měla být část, která určí, co musí Poláci splnit, aby ČR žalobu od evropského soudu stáhla. „Pak tam je část, kterou bude muset polská strana postupně plnit pod hrozbou sankcí,“ řekl na úterním zasedání Výboru pro životní prostředí Smrž. O konkrétních podmínkách nechtěl mluvit, podle něj by jejich zveřejnění stížilo vyjednávací možnosti české strany s Polskem.