Právě v Okříškách zaznamenali zemědělci největší výskyt hrabošů v ozimých ječmenech. „Máme obavy, aby ozimé ječmeny nesklidil dříve hraboš než my. V ostatních plodinách se výskyty zvyšují o něco pomaleji. Nyní v této růstové fázi nelze dělat nic jiného než čekat a doufat, že nám pomohou červnové deště,“ řekl Jan Dokulil.

Podle agronoma Josefa Kodyse ze Zemědělského družstva Roštýn na Jihlavsku ale přívalové deště, které zasáhly v uplynulých dnech i Vysočinu, situaci s přemnoženými hraboši nevyřešily. „Déšť nic nezměnil. Možná jen tam, kde byly povodně. My máme největší problém s hraboši v semenných travách. Tam už je třicet procent sežraných. Tráva tam je, ale už tam nejsou klasy. Hraboši jsou ještě v bramborách a v dalším obilí, ale v řepce je teď nikdo neuvidí,“ poznamenal Josef Kodys.

České dráhy - Ilustrační foto
Od příštího roku rychlík v Kostelci nezastaví. Absurdní, bouří se místní

Dodal také, že objem škod se ukáže až po žních.

Pouze okrajový problém s těmito hlodavci, který však nebyl pro chod zemědělského družstva zásadní, řešili v Telči.

Sežrali sto dvacet hektarů jetele

Podobně na tom jsou i ve Sněžném na Žďársku. „Musím to zaklepat, ale hraboše jsme zatím řešit nemuseli. Něco tu je, ale není to takové, jako jinde,“ podotkl Miroslav Kartous, agronom Zemědělského družstva Sněžné.

Zemědělci v Okříškách loni zaorali 120 hektarů jetele, který hraboši sežrali, ztráty na jednom hektaru vyčíslili na patnáct tisíc korun.

V současné době nemají zemědělci legální možnosti, jak se s hrabošem vypořádat. Plošná aplikace prostředku na hubení těchto hlodavců je zakázaná. „Mohli jsme aplikovat prostředek na hubení přímo do děr, samozřejmě vše se musí oznamovat, a to jsme také udělali. Bylo to zdlouhavé a velmi náročné. Je na to potřeba hodně lidí, kteří chodí po polích a provádějí aplikaci. Tito lidé navíc musí být proškolení se zacházením s chemickými prostředky,“ popsal situaci Jan Dokulil.

Vodárna Kostelíček v Třebíči.
Podívejte se na Třebíč z rozhledny Vodojemu Kostelíček na Strážné hoře

V současné době, kdy jsou porosty na polích vysoké, už ale zemědělci tyto prostředky aplikovat nemůžou. „Nory jdou hůře vidět, a hlavně se ve vysokých porostech nedá dost dobře chodit,“ doplnil Dokulil, který spolu s kolegy z podniku obcházel na jaře pole a snažil se předejít škodám na úrodě.

Naopak agronom Václav Pleskač takové starosti s hraboši zatím neměl. „Je to nepříjemné, ale že by byla v Habrech nějaká kalamita, to se říci nedá. Žádný prášky jsem neházel. Máme tady spoustu dravců, takže oni to asi likvidují a něco se zabilo sečením. Řekl bych tedy, že velké škody u nás nebudou,“ doufal Václav Pleskač ze Zemědělského obchodního družstva Habry na Havlíčkobrodsku.